Drama


Co bylo příčinou a co se odehrává v mysli mladíka, který se rozhodne vykonat a vykonávat ty nejtěžší zločiny a mít přitom často pocit, že vlastně dělá dobrou věc? Co nutí nadějného a inteligentního adepta studia medicíny z podstaty se změnit a páchat na lidech zlo? Je hrozná představa, že vraždí člověk, kterého dobře znáte, které-ho denně vídáte, máte ho vlastně rádi a který je všem nápomocný, ochotný a obětavý, i na úkor vlastního pohodlí a svých věcí.Sledujeme příběh, který se mohl stát a bohužel kdykoliv stát může. Ano, takhle se to i ve skutečnosti stát mohlo. A první, co nás napadne, když zjistíte, jakou lidskou bestii jste znali, kolik chybělo, aby se obětí stal kdokoli z našich blízkých a známých, nebo dokonce vy samotní. A právě nedávno medializovaný příběh heparinového vraha nás zasáhl na citlivém místě. Ano, tohle se opravdu mohlo stát komukoliv z nás. Tohle už nebylo někde ve světě. Tohle bylo opravdu blízko.

Příběh nejznámějšího českého vězně. Po svém útěku z věznice Mírov ho hledala policie pět týdnů. Jeho dopadení ale i samotné uvěznění stále vyvolává otázky.

Úsměvy smutných mužů přiblíží příběhy úspěšných chlapů, kteří se přes dno lahve dostali na samotné dno života. Na dno, odkud vede už jen cesta vzhůru. Na válečné stezce s chlastem potkává Josef třeba Honzu, bývalého reprezentanta v triatlonu a účastníka nejtěžšího závodu světa – Ironmana. Úředník a geniální matematik Milan zase věří, že je vyslancem z vesmíru. Někoho zradila žena, někdo hrál v německém gay pornu a svůj příběh má i Tomáš, který zašel ve vztahu se svou nevlastní dcerou až příliš daleko. Všichni z různých důvodů chlastali ve velkém stylu první ligu, někdo sám doma jiný jako tahoun v hospodě. Pod dohledem přísné primářky a v pevném režimu teď společně poznávají, jak lehké bylo opojnému alkoholu propadnout a jak naopak těžká je cesta ze závislosti ven. Ze závislosti už ale cesta ven nevede, jediná šance je nahradit alkohol něčím jiným. Co takhle uběhnout maraton?

Film zachycující příhody malého českého chlapce Františka Bureše, osvobozeného Sovětskou armádou z nacistického koncentráku, který se dostane k armádnímu sboru bojujícímu o Dukelský průsmyk. Vojáci polní prádelny, k níž je František přidělen, si chlapce rázem zamilují. Avšak Práčeti – jak mu přezdívají podle nejmejších husitských bojovníků – se u prádelny nelíbí. Neustále se snaží dostat se do bojových akcí, aby také on mohl prokázat svou statečnost. Proto se vojáci rozhodnou, že ho naučí zacházet se zbraní a vyšlou ho jako spojku k dělostřelcům. Tam poprvé uvidí opravdové bojiště. Při jednom ze svých úkolů náhodou odhalí německé špióny v sovětských uniformách a za to je nakonec vyznamenán medailí Za zásluhy.

Epidemie zákeřné choroby ničí obyvatele totalitního státu, jehož vůdce připravuje válečnou expanzi. Pokus lékaře z chudinské čtvrti čelit nemoci i nacionálnímu fanatismu ztroskotává. Pro filmové zpracování vycházející z inscenace ND byla připsána postava Dr. Martina, lékaře z malé, diktátorovými plány ohrožované země, který je ochoten pokračovat v aktivním odporu proti násilí. Film natočený podle stejnomenného románu Karla Čapka je paralelou k událostem v Německu třicátých let.

Filmový přepis Čapkova utopického románu koncipoval režisér Otakar Vávra jako blouznivě horečnatý sen geniálního vědce, který objevil třaskavinu schopnou zničit celý svět. K sugestivnímu vyznění protiválečného dramatu přispívá jeho ateliérová vizuální stylizace i na svoji dobu přesvědčivé triky.

Ve své době - v druhé půli 80. let - mimořádně závažný film, věnovaný negativním dopadům fotbalového chuligánství. Režisér Karel Smyczek sugestivně ukazuje, jak lidé spojení primitivním sportovním fanděním snadno podléhají agresivním choutkám, jak vzájemné hecování vede k tragickým činům, jichž by se jedinec sám o sobě nedopustil. Příběh je inspirován skutečným případem, kdy skupina většinou mladistvých vlajkonošů zdemolovala nejen vlakovou soupravu, v němž cestovali na fotbalový zápas, ale ohrožovali navíc spolucestující i osamělou průvodčí. Stále působivá výpověď si všímá i mravní devastace, i rodiče pachatelů odmítají přijmout svůj díl odpovědnosti. Film se kromě popisu snaží i najít odpověď na otázku, proč to fanoušci udělali.

Kdysi slibný spisovatel John Hayson se nyní potácí na hranici zapomenutí. Osobní tragédie u něho vyvolala naprostou ztrátu zájmu o svět i o psaní, jeho život je vlastně jen vegetativní živoření a nezdá se, že by se do budoucna mohlo něco změnit. Uprostřed existenciálního marasmu se navíc setkává se třemi bývalými spolužáky ze střední školy, s nimiž přicházejí i stíny minulosti. Tváří v tvář životní lásce se John ze všech sil pokouší odolat nepřízni osudu, napravit bývalé chyby a vrátit svůj život zpět do klidných kolejí. Brzy ale pochopí, že na to, co bývalo, je lepší navždy zapomenout. Jenže je příliš pozdě. Už je totiž ovinutý pavučinou lží, vášně a zabíjení. A v zádech má policii, jež ho podezřívá ze spáchání nelidského zločinu. Napínavý švédský thriller natočil v roce 2004 režisér Jack Ersgard.

Film ke 4. výročí SNP: Mladý lékař a skupina zraněných se skrývají v podzemním úkrytu a jsou osvobozeni sovětskými vojáky. Krátce po dokončení filmu odešel režisér František Čáp do zahraničí, točil pak hlavně v Jugoslávii. Autor námětu Leopold Lahola působil do konce 40. Let v Německu, na Slovensko se vrátil jen nakrátko, aby tam natočil Sladký čas Kalimagdory (1968). Při filmování spolupracovala vojenská posádka z Popradu a Velkých Hág a občané ze Štrby.

Píše se rok 1999, desetitisíce demonstrantů přicházejí do ulic Seattlu, aby protestovali proti schůzce World Trade Organization (WTO). Pochodu se účastní mimo jiné Django, Sam, Lou a Jay. Každý žije svůj život, ale všichni se spojí, aby se pokusili změnit svět. Poklidná demonstrace se rázem mění v totální vzpouru. Ulice jsou plné zmatku a WTO je paralyzována. V této křížové palbě jsou chyceni obyvatelé Seattlu společně se starostou města, nepokojným policistou a jeho těhotnou manželkou. Rozhodnutí, které učíní, poznamená navždy jejich životy.

Tři chlapci utečou z Ruska do Polska pod vidinou životní změny.

Jak bylo možné prožít a přežít náročná 70. léta? Jak šlo udržet si radost ze života, city pro lásku a chuť na smích? I o tom je mrazivá komedie ZEMSKÝ RÁJ TO NAPOHLED. Hlavní linkou filmu je příběh Marty (Vilma Cibulková), jejích dvou dospívajících dcer - Majdy a Gábiny (Dana Marková a Tereza Voříšková) - a jejich postupně přicházejících a odcházejících "tatínků" (Jiří Dvořák, Miroslav Etzler, Jan Zadražil, Ondřej Vetchý). Zatímco někteří "tatínkové" se postupně snaží zvrátit kolo alespoň českých dějin, Marta a její dcery vzdorují výsledkům a následkům, které tyto jejich pokusy u komunistického režimu zákonitě vyvolávají.

Velmi úspěšná okupační komedie je dalším společným dílem autorské dvojice scenáristy Petra Jarchovského a režiséra Jana Hřebejka. Tvůrci se dívají na tragické období českých dějin s odstupem, s komediální nadsázkou i s porozuměním pro lidskou slabost. V místy až překvapivě napínavém příběhu vycházejí ze skutečných epizod, jež se odehrály během protektorátu. Smutným hrdinou vyprávění je maloměstský penzionovaný úředník Josef Čížek, který pod tlakem okolností schová ve svém bytě mladého židovského uprchlíka. Situaci mu značně komplikuje zejména čechoněmecký kolaborant Prohaska, který nadbíhá jeho půvabné ženě Marii. Určitou smířlivostí k různým typům postojů českých lidí vůči okupantům, jež je ostatně naznačena již názvem, vyvolal snímek polemiku. Ta však byla zcela zastíněna obrovským diváckým ohlasem i řadou cen z domácích i zahraničních filmových akcí. Film získal mj. pět Českých lvů a Cenu české filmové kritiky a byl nominován na Oscara v kategorii cizojazyčných filmů.

Příběh se odehrává v panelovém městě na severu Čech, v krajině fabrik, drátů vysokého napětí, betonových nadjezdů, v krajině zpustošené povrchovou těžbou uhlí, v novodobé poušti, kde ubohé zbytky přírody zalévané chemickými dešti vedou úporný boj o přežití a lidé si už na to všechno dávno zvykli. Monča miluje Standu. Standa je místní hokejová hvězda, Monču má rád, Monča je jeho buchta a rád by s ní měl jednou děti, ale jak jí má být věrnej, když těch ženskejch je pořád kolem plno. A tak Standa odletí a Monča zůstane doma, vrátí se zpátky k rodičům do věžáku a čeká, až ji Standa vezme k sobě, ale Standa se ozývá čím dál tím míň a Monice je čím dál tím víc jasný, že na ni kašle, že je se svou láskou sama, ale aspoň že má Toníka. S Toníkem vyrůstali ve věžáku, ve sklepě si ukazovali ty věci a Toník měl mezi nohama tak malinkou tu svoji hadičku a Monča se vždycky musí smát, když si na to vzpomene, a Toník byl do Monči vždycky zamilovanej...

Příběh se odehrává rok před vypuknutím druhé světové války, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938. Na pozadí historických událostí sleduje osud židovské rodiny, která se po svém vyrovnává s přicházejícími událostmi. Síla příběhu je umocněna kontrastním ztvárněním, kdy se na naznačeném tragickém pozadí vstupujícího do filmu v podobě historických týdeníků a rozhlasových zpráv, odehrává poetický příběh lidí. Film si klade za úkol přiblížit dnešnímu divákovi historickou postavu pana Nicholase Wintona, jehož velký čin ve fiktivním příběhu o rodině Silbersteinových znovu ožívá. Zdroj:filmovyprehled.cz

Rodina Horváthových má sedm dětí, do jejího chodu však negativně zasáhne smrt otce, po které se jeho žena Vera dostane do sporu s autoritami, které se jí snaží házet klacky pod nohy. Dokáže Vera udržet svou rodinu pohromadě?

Hráčská vášeň přináší příběhy devíti různých vzájemně se neznajících lidí, kterým zničila život. Carolyn Carver (Kim Basinger) je spisovatelkou s hráčskou vášní, která ničí její manželství a rodinu. Dále je tu univerzitní basketbalová hvězda, který riskuje, aby bratrovi Clydovi (Forest Whitaker) oplatil jeho péči a pomohl mu. Bezvýznamný bookmaker se pokouší si naklonit lásku svého života, Veronicu (Carla Gugino) a sadistický kriminálník Victor (Tim Roth) se snaží ovládnout celý svět. Detektiv Brunner (Kelsey Grammar) pátrá po příčinách záhadné smrti. Vše kulminuje až do bodu, kdy jejich životy budou buď ztraceny nebo napraveny?

Hořká Comedy a v pořadí třetí celovečerní film režiséra Tomáše Vorla (Pražská pětka, Kouř), odehrávající se v samém srdci Prahy - na Karlově mostě, tak jak jej známe z dnešních dnů. Je to příběh plný romantiky, vášní, černého humoru a temné pražské mystiky.

Iška, Karolína a Vendula se nedostaly na podělanou vejšku. Co teď ? Děsí se představy, že by mohly skončit ve stereotypu všedního života. Naplánovaly proto super cestu - Holandsko, farma, louky, krávy, svoboda. Chtějí si pořádně užívat a občas (možná) i trochu pracovat. Vyrážejí na konci prázdnin. Cestu jim ale zkomplikuje Iščin aktivní čtrnáctiletý bratr Vojta, který měl ségru na otcův pokyn hlídat. Visí na holkách jako klíště a jen tak se setřást nenechá. Takže se přesouvají od místa k místu a čekají, kdy to konečně Vojta zabalí. Ten postupně začíná tušit, že to není jen tak obyčejná vyjížďka... Na cestě potkávají ulítlé i zajímavé týpky a když už se jim někdo připlete do cesty, holky si nenechají ujít příležitost, aby jim jejich situaci ještě trošku nezamotal. Na druhou stranu, proč ne. Mají chuť zkusit všechno a docela se jim to daří. Holandsko je ale pořád nějak daleko... Dynamická road-movie mladé režisérky Karin Babinské je filmem o mladých holkách, do kterých neustále někdo hučí, aby dospěly. Jim se ale ještě nechce. Nechce se jim spěchat do vězení povinností, do světa pravidel, ve kterém je stejně všechno zmatený. Příběh boří tabu, vypráví o holkách, které nemají chuť nic předstírat a hrát si na tiché, mírné, křehké bytosti. Chtějí samy nakládat se svým životem - ne podle nějakého manuálu rodičů. Umí si prostě užívat a ledacos vyzkoušet.

Dva k sobě se zdánlivě nehodící milenci hledají štěstí ve společnosti, která jim nepřeje.

Petr studuje v Praze práva, Jakub tamtéž filozofii. Jsou nejlepší přátelé až do okamžiku, kdy jejich prázdninovou cestu po Slovensku zkříží romský mladík Imro. Imro miluje Eržiku, která se provinila proti odvěké tradici tím, že porušila slib věrnosti. Slib je zákon. Imro v záchvatu žárlivosti svou milou zabije. Čekají ho dva tresty. Jeden od většinové společnosti "bílých", druhý od vlastní romské komunity. Petr a Jakub sledují z bezprostřední blízkosti Imrův tragický úděl a jejich názory na věc spravedlnosti a trestu se začínají diametrálně rozcházet. Akademická polemika přeroste posléze v zásadní konflikt životních postojů, který téměř zničí jejich přátelství. Na čí straně je pravda?

Režisér se vrátil do doby nacistické okupace, ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu - židovský lékař, docent Braun nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: Strachu...

Existenciální studie mladého dělníka, který našel smysl života v politické angažovanosti a po kritice kultu osobnosti hledá východisko z těžké morální krize, vypovídá o roztrpčenosti generace "podvedené historií". Schormův debut byl intenzivní provokací k zamyšlení se nad morální zkažeností doby (po osobních výhradách prezidenta Novotného se film dostal do kin s ročním zpožděním, cena kritiky, jež mu byla poté udělena, byla na příkaz oficiálních míst utajena, nesměla být publikována a film byl odstaven). Celý svět kromě Jardy je mravně a lidsky zpustošený, protože na lži a sebeklamu není možné nic lidsky hodnotného vystavět. Z prázdna deziluze se šklebí jiná víra, jež jakoby zvyšuje nihilistický výsměch jakémukoliv nadosobnímu cíli. Schorm přitom svým hrdinou nepohrdá, neboť i přes jeho omyly rozumí jeho trápení. Historie krutého vystřízlivění z ideálů, jež se ukáží být vírou v šikovně namalovaný plakát, je výstražným mravním apelem: kdo potlačuje hlas svědomí, sám se odsuzuje k trpkému osudu ztroskotance.Mimořádným talentem 60. let se ukázal být Evald Schorm, který hned svou prvotinou Každý den odvahu rozbouřil veřejné mínění. Poprvé se s takovou otevřeností někdo dotkl hroutících se ideálů. Hrdinou je mladý dělník Jarda (Jan Kačer), někdejší svazácký funkcionář, který si zvykl schematické, černobílé uvažování, jedině v práci viděl smysl svého života. Zastihujeme jej však v situaci, kdy přestává rozumět dění kolem sebe, nechápe, proč jeho víra a nadšenectví se stává předmětem nepochopení a výsměchu. Nechápe, že kolem něho se změnil svět, zatímco on ustrnul v dávno překonaných frázích. Stále by chtěl jít příkladem, avšak svými snahami provokuje, zůstává nepochopen i svými nejbližšími, na holičkách jej nechávají i někdejší spolustraníci, kteří si z něho udělali výstavní praporek svých úspěchů. Schorm se však dívá nestranně. Shledává, jak "švejkování" a ležérnost se stávají bezděkým životním stylem, jak opovržlivě projevovaný nesouhlas se zprofanovanými metodami vůbec nemusí vést k hodnotnější nápravě.

Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství \božích bojovníků\ nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije.

Komorní psychologické drama osvědčené autorské dvojice je křehkou studií o přerodu strachu až do nenávisti. Na pomstu připravená Krista, kterou dva němečtí vojáci na sklonku války přinutí, aby je svým vozem dovezla k rakouské hranici, den poté, co Němci oběsili jejího muže, nakonec nedokáže nepřítele zabít a zoufalou útěchu najde v objetí vyděšeného mladičkého vojáka.

Poslední léta spisovatele Karla Čapka. Blíží se nejen smrt, ale i nacismus a konec ideálů první republiky. Slavný spisovatel vzpomíná na své blízké...

Sugestivní filmové drama Petrolejové lampy natočil Juraj Herz podle stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka. Vypráví v něm tragický příběh stárnoucí dívky Štěpy, žijící na přelomu století v dusném prostředí českého maloměsta, v ovzduší nepochopení a předstíraných citů, přetvářky a falše. Štěpě jsou neustále matkou vnucováni adepti na ženění, kteří ovšem musejí pocházet z téhož okruhu jako ona. Štěpa je však jiná než ostatní dívky. Jakoby zasažena duchem emancipace vyslouží si pověst dívky volných mravů a ta přirozeně nápadníky z řad městské honorace odrazuje. Než by se stala starou pannou, provdá se za bratrance, zkrachovalého důstojníka. V den svatby ale ještě netuší, jaká strašlivá nemoc pronásleduje jejího ženicha...Pečlivě rekonstruované období secese v sobě tají osudové lidské trápení: stárnoucí dívka z rodiny maloměstské honorace se dočká svého štěstí, když se provdá na pohledného důstojníka. Netuší ovšem, že muž trpí zhoubnou pohlavní chorobu - s marnou obětavostí pak o něho pečuje, vystavena zlomyslnému posměchu svého okolí. Vynikající, stále sugestivní snímek Juraje Herze se opírá o procítěné, jemně odstíněné herecké výkony Ivy Janžurové a Petra Čepka. (alza.cz)

Moravské městečko Tlumačov na přelomu století: Syn zaměstnance proslulého hřebčína sní o tom, že i on bude umět krotit ušlechtilé jezdecké koně. Ani po onemocnění obrnou není ochoten se své touhy vzdát. Působivá adaptace románu australského spisovatele Alana Marshala přenesla příběh do jiné doby a zcela jiného prostředí, ale zachovala jeho silné humanistické poslání... Skutečný autor scénáře Jan Procházka nesměl být v titulcích uveden (byl kryt Otou Hofmanem).

Český psychologický film se odehrává v roce 1960 na infekčním oddělení jedné nemocnice, kde je jako bacilonosič břišního tyfu izolován starý Prepsl, tulák bez rodiny, světoběžník s osobitou etikou a pojetím svobody. Právě on je středem veškerého dění, dominantní postavou příběhu. Zpočátku odmítá přizpůsobit se situaci a žít v izolaci od světa za nemocniční zdí, několikrát se pokusí o útěk, ale časem začne navazovat přátelské vztahy nejen s personálem nemocnice, zejména dezinfektorem Kafkou a uklízečkou Katkou, ale také se stejně postiženými pacienty, svým spolubydlícím dědou Bartůňkem a mladičkou Mankou, vychovanou v dětském domově. Začíná se smiřovat s osudem a nalézá nový smysl života.





Lea

Restaurátor nábytku se zamiluje do mladičké Ley, která od brutální smrti své matky nepromluvila ani slovo. Leu a jejího nového chotě však spojuje zvláštní pouto.

Nehrdinský hrdina příběhu, čtyřicetiletý Bohouš Burda, je věčný idealista, který je nespokojen s tím, jak žije. Manželství nestojí za nic, jeho žena žije zcela v zajetí počítačů a nemá pochopení ani pro jeho recesní vtípky. Život ve velkoměstě ho otravuje doslova i v přeneseném smyslu, touží po rodné hájence v čisté přírodě. Radost ze života chce hledat jinde než v technickém pokroku a vyjádření tohoto názoru mu vynese dokonce i několik dobře mířených ran pěstí. A tak přichází vzpoura - proti všemu a proti všem. Do cesty se mu navíc připlete i mladá půvabná dívka Terezka, která má podobné názory jako on. A tak Burda končí v horách s pojízdnou zubní ordinací a s dívkou, která chce žít jen s ním. Zdá se, že idylka může začít. Jenže...

Trpká mozaika líčí konec druhé světové války na moravském venkově očima malého kluka. Olin má od svého otce za úkol převést do bezpečí jejich kobylu. Tu mu seberou ustupující němečtí vojáci a hrdina se začne obávat otcova hněvu. Potká se i s přicházejícími Rusy... Jednoduchou zápletku obestírá předivo vzpomínek, představ a snů. Lyrické i syrové obrazy ukazují ústrky, jež Olin zažívá od svých vrstevníků, jeho nevraživost vůči surovému otci i jeho lásku k matce. Úvaha o pokřivené české mentalitě se objevuje hlavně ve finále, kde venkované doženou k sebevraždě údajného kolaboranta. V jiné přízračné scéně Olin uvidí své rodiče s nakradeným majetkem... Film byl také uváděn jako "Já a Julina a konec veliké války"

Fantastický dobrodružný příběh na motivy románu Julese Verna. Před více než sto lety vzrušila svět zpráva o dědictví půl miliardy franků. Jeden z dědiců - doktor Francois Sarrasin - vybudoval město Fortuna pro blaho obyvatel. Druhý - profesor chemie Erik Janus - postavil velkou zbrojní továrnu ve městě, které nazval \Ocelové\. Sarrasin, znepokojen tímto zbrojením, vysílá do Ocelového města vyjednávače. Současně se tam tajně vydává i Sarrasinův zeť, inženýr Marcel Zodiak. Po příchodu do města se Marcel stane svědkem havárie střely, po jejíž explozi zasažení lidé v několika okamžicích zmrznou. Poprvé se tak setkává s hrozným vynálezem válečného šílence Januse - s dělem, jehož střela ničí vše živé, avšak materiální statky zachovává nezměněny pro útočníka...

Adamovi, čtrnáctiletému romskému chlapci z osady, zabijí otce. Nikdo neví, co se stalo. Nejsou svědkové ani důkazy. Matka po pohřbu dlouho netruchlí. Chce zabezpečit děti, a tak se provdá za otcova bratra - zloděje a lichváře Žiga. Adamovi se ze dne na den změní život. Najednou dospěl. Pomáhá matce, stará se o sourozence a snaží se je ochránit před Žigovým vlivem. Má jen dvě radosti - boxerský trénink a černookou Julku. Když matku odvezou do porodnice, otčím vtáhne Adama a jeho bratry do svých pochybných kšeftů. Při jedné krádeži chlapce zadrží policie a před vězením je zachrání jen to, že nejsou plnoletí. Adam postupně ztrácí všechny jistoty. Vyhodí ho z boxerského oddílu, Julku rodiče pošlou do Čech. Chlapec se čím dál častěji dostává do konfliktu se zákony vlastní komunity. V hádce s cynickým Žigem pochopí, kdo stojí za otcovou smrtí. Pokouší se uniknout z beznadějné situace, ale jeho snaha končí tragicky.

Agilní Omar (Riz Ahmed) a trochu pomalejší Waj (Kavan Novak) jedou na výcvik do teroristického tréninkového tábora do Pákistánu, ale po čase jsou odtud vyhozeni pro neschopnost. Dalšími členy teroristické buňky jsou bílý muslim Barry (Nigel Lindsay) a magor Faisal (Adeel Akhtar), který umí sestrojit bombu a rozhodne se vytrénovat vrány, aby se staly nosiči bomb. Pátým členem je Hassan (Arsher Ali), ale ten dlouho nevydrží – při tréninku sám sebe usmrtí. Film končí scénou, kdy se samozvaní teroristé pokusí v převlecích spáchat sebevraždu při londýnském maratónu, ale vše samozřejmě dopadne jinak.

Život sportovního redaktora Erika Kernana lze přirovnat k napínavému zápasu - rychlý rozjezd, mnoho překvapivých zvratů a dramatický závěr. Jednoho dne se však rozhlédne a zjišťuje, že byl ze středu dění postupně vykázán na střídačku. Záchrana přichází jako blesk z čistého nebe. Jeho příběh na titulní stranu se mu začíná rýsovat před očima... Erik věří, že našel zapomenutou boxerskou legendu Roberta Satterfielda, o kterém si všichni myslí, že je mrtev. Strhující příběh šampiona, který skončil na ulici, vynáší jeho pohasínající hvězdu na výsluní. Bohužel je jen otázkou času, kdy se ukáže, že jeho touha vystoupit ze stínu úspěšného otce byla silnější než snaha ověřit si fakta. Z honu za úspěchem se stává osobní výprava, kde je zkoušce podroben reportérův vztah k rodině i jeho životní priority.

Rok 1914. Plukovník von Haukwitz (Jiří Schmitzer) zahyne za záhadných okolností při okultní seanci. Jeho snoubenka, herečka Klára Knabelová (Viktorie Čermáková), při vyšetřování zjistí, že tělu byly po smrti odňaty hlava, ruce a srdce. Při hledání odpovědí na tuto záhadu naráží na nejbližší plukovníkovu osobu - poručíka Heinricha Rotha (Roman Zach) a osud je spojí dohromady. Vojenský vyšetřovatel Karel Vrana (Martin Finger) se snaží Kláru přimět ke spolupráci právě proti Rothovi a okultním kruhům v armádních řadách. Klára odmítne, ale vyjádří Vranovi podporu jeho cíli najít odcizené části plukovníkova těla. Mezitím je poručík Roth povolán na bojiště 1. světové války a Vrana zároveň vyráží po Evropě hledat ostatky von Haukwitze využívané okultními skupinami. Klára se přesunuje na svůj rodný statek na Moravu, kde obdrží jinou část těla - ruku zraněného poručíka Rotha.

Doug jede na služební cestu do New Orleans. Je rád, že změní prostředí a na chvíli si odpočine od své manželky Lois. Od té doby, co jim zemřela dcera, nedokážou najít společné zájmy a naopak se sami sobě více vzdalují. Doug si vyrazí večer na skleničku do klubu a při té příležitosti se seznámí s mladou prostitutkou Mallory. Prostořeká a upřímná Mallory rozdmýchá stereotypní život staršího muže.

Řehoř si žije spokojeně. Jeho žena Evženie ne. Po šedesáti letech manželství přichází osmdesátiletá Evženie za svou vnučkou - právničkou Katkou, aby jí pomohla rozvést s pětaosmdesátiletým manželem Řehořem. Katka je šokována babiččiným rozhodnutím i její tvrdostí a neústupností. Co se muselo stát ve vztahu prarodičů, že to ani celá desetiletí nezahladila? Katka nechce rozbít svou milovanou rodinu a pokusí se rozluštit babiččin důvod. Odkryje dramatickou minulost vlastní rodiny, ale tajemství prarodičů pro ni zůstane neodhaleno. Babička riskuje ztrátu vnučky a pravdu jí zatají, tíhu dávné viny nechce přenést na další generaci.

Pětiletí cvičenci se zápalem nacvičují skladbu Pohádka pro II. celostátní spartakiádu. Honzík se málem nedostane na oblastní spartakiádní vystoupení, ale nakonec se vše podaří.

Dřevěná lávka, která provizorně nahradila kamenný most zničený za války, nevyhovuje potřebám města. Situace se proto bude řešit novou výstavbou. Ze soutěžních návrhů vyhlášeného konkurzu udělí městský národní výbor první cenu mladému vedoucímu nově utvořeného stavebního družstva Františku Rýdlovi. Jeho konkurent stavitel Novotný se však nechce smířit se ztrátou tak výhodné zakázky. Spojí se proto s tajemníkem MNV dr. Dvořákem a bohatým obchodníkem Kroftou. Tito intrikáni využijí toho, že Rýdlův plán předpokládá zboření několika domů a zničení krásné Kroftovy zahrady, a poštvou proti Rýdlovi obyvatele postižených domů i některé členy MNV.

Do české obce Sluky přijede nový majitel panství, obrst Konrád Ritter von Schiess. Z jeho příkazu mají být obyvatelé vesnice vystěhováni a smí zde zůstat jen 30 rodin, které se přihlásí na práci na panství. Správce panství, Karel Prokeš, se marně snaží opatřit pro obrsta pracovní síly. Obyvatelé obce odmítají pracovat na panství; jejich solidaritu ještě utvrdila smrt Vaška Zahrádky, kterého Karel udal gestapu. Karel chce znovu získat obrstovu důvěru. Proto donutí svého otce, hajného Prokeše, aby jej zavedl do úkrytu Ondry Bašuse, pronásledovaného gestapem, protože odmítl prodat chalupu obrstovi. Hajný Prokeš zavede úmyslně svého syna na poškozenou lávku a oba se zřítí do Mordové rokle.

V roce 1978 ještě ženský fotbal neexistuje. Patnáctiletá Gracie Bowenová (Carly Schroederová) žije s rodinou v New Jersey, kde se otec a všichni tři sourozenci věnují fotbalu. Také Gracie je kopanou přímo posedlá, ale jediný, kdo v ni věří, je starší bratr Johnny (Jesse Lee Soffer). Otec si odmítá přiznat, že jeho dcera má talent, protože holky by prostě fotbal hrát neměly. Gracie se nicméně nenechá odradit a je odhodlána udělat cokoliv, aby se tento názor změnil a ženy také mohly hrát fotbal profesionálně. Johnny však tragicky umírá při autonehodě a její naděje se hroutí…

Pan Žemla si po letech dřiny otevře vlastní krám a je rád, když se jeho zákazníci projevují jako přátelé. Na svou důvěru a na neuvážený sňatek se sobeckou dcerou z “dobré” rodiny těžce doplatí. Když si uvědomí, že ho všichni využívají, spáchá sebevraždu...

Bratři Reinhold a Gunter Messnerovi si už v dětství stanovili vysoký cíl - vylézt na Nanga Parbat, přes 8000 metrů vysokou Nahou horu v Himalájích. V roce 1970 je to pro tehdy 25 a 23 let staré bratry stále daleko. Pod vedením šéfa expedice Karla Marii Herrligkoffera chtěla elita mezinárodních horolezců dobýt vrchol. Výstupová cesta vedla legendární Rupálskou stěnou, nejvyšší skalní stěnou na světě. Navzdory špatné předpovědi počasí se Reinhold (Florian Stetter) rozhodl lézt sám na vrchol. Méně zkušený Gunter (Andreas Tobias) následoval staršího bratra. Poté dostal výškovou nemoc a se sestupem začal boj o život.

Méně známý titul přesvědčivě postihuje ovzduší 60. let, zvažování nedávných vin i vyhlídek do budoucna. Generace otců se obtížně vyrovnává se svou účastí na stalinských represích, dospívající děti však již žijí zcela jinými starostmi, odmítajíce uznávat své rodiče za jakoukoli autoritu. Avšak hledání nových životních modelů se stejně rozplyne do ztracena, hrdinům po všech konfrontačních střetech zůstává jen jakási morální kocovina. Graficky strohý, černobíle natočený snímek, s oblibou vytvářející figurální kompozice, však vnímavě postihuje mnohá dobová stigmata, zvláště rozpad mezigeneračního porozumění...

Jako dobrou hudbu může hrát velký symfonický orchestr či jeden bluesový muzikant se starou kytarou, tak i dobrý film může vzniknout ve velkých producentských společnostech nebo jen za mizivé náklady. Druhou cestu zvolil kameraman Martin Duba. Vzal svoji ženu, děti, zvířata, kamarády a všichni společně natočili příjemný celovečerní film za rozpočet doslova a do písmene rodinný. Rodina Martina Duby hraje rodinu pana Kuby a jejich kamarádi hrají jejich kamarády. Kubovi žijí přes léto na statku, v němž provozují hospodu, chovají koně. Otec podniká, ale očividně se mu nedaří. Statek chátrá. Až příchod záhadného mladíka Františka obrací všechno k lepšímu a příběh se dále nese v atmosféře umožňující každý den zázrak. Film, který diváka zaujme především pozitivním pohledem na svět, v sobě nezapře svého tvůrce, jednoho z nejlepších českých kameramanů.

I v 70. letech vznikaly u nás filmy, které zdůrazňovaly nejen nutnost všemi prostředky hájit neprostupnost západních hranic, ale hlavně rehabilitovaly stalinistickou éru. Se směšnou patetičností vyprávěný příběh se odehrává v roce 1951 a odehrává se v armádních kruzích, zachycuje spory o co nejúčinnější vzdušnou ochranu hranic... Zvolil k tomu pracovní spory mezi zkušeným, ale myšlenkově již ustrnulým generálem a mladým politrukem, jenž prosazuje moderní koncepční řešení společného úkolu.

Ovdovělá snacha stařenky Buryjovky, zvaná Kostelnička, je velmi hrdá na svou hezkou a dobře vychovanou schovanku Jenůfu. Dívka se líbí oběma stařenčiným vnukům - vlastnímu Števovi i nevlastnímu a trochu odstrkovanému Lacovi. Sukničkář Števa Jenůfu svede a dívka otěhotní. Laca, který nic netuší, zohyzdí ze žárlivosti Jenůfčinu tvář nožem. Števa už proto o sňatku nechce ani slyšet a svádí další dívku - rychtářovic Karolku. Kostelnička rozhlásí všude, že Jenůfa odjela do služby do Vídně, a dívku zavře do komory, aby se nikdo nedozvěděl o její hanbě. Nešťastné děvče pak tajně porodí synka. Laca Jenůfu stále miluje a chodí se ke Kostelničce na ni ptát. Jednoho dne Jenůfu zahlédne a dozví se od ní pravdu. I tak je ochoten se s ní oženit. Kostelnička využije situace, kdy má Jenůfa vysokou horečku, a dítě odnese.

Brendan Frye je spolužáky ze školy označován za podivného samotáře. Jen tak se ničeho nevyleká a má na věci svůj vlastní názor. Je také stále dost zamilován do své přítelkyně Emily, která se s ním před třemi měsíci rozešla a zmizela. Když se mu dívka konečně po telefonu ozve, má vyděšený hlas a žádá jej o pomoc. Brendan ani na okamžik nezaváhá, pomocníkem v pátrání po Emily mu je pouze kamarád Brain, jenž má o dění na škole dokonalý přehled. Oba studenti přitom tuší, že celá věc nejspíše \pořádně smrdí\ a že s ní má něco společného některý z členů zločineckého gangu mladistvých ve městě. Detektivně laděný příběh, odehrávající se v prostředí střední školy v jižní Kalifornii, natočil Rian Johnson, který si k němu napsal také scénář. Film svým dějem plným zvratů, určitým tajemstvím i dalšími prvky připomene tak zvanou americkou \drsnou školu\.

Jeden ze skupinky přátel středního věku přichází vinou tragické nehody o život. Navzdory této události se jeho blízcí rozhodnou vyjet na tradiční, každoroční společnou dovolenou na pláži nedaleko Bordeaux. Jejich vztahy, přesvědčení, pocity viny i přátelství jsou v zápětí podrobeny těžké zkoušce. A nejen proto, že k sobě nebyli vždy zcela upřímní, jsou nakonec nuceni přiznat se k několika více či méně Milosrdným lžím.

Colee a TK jsou vojáci, kteří se vracejí na měsíční dovolenou ze svého působení ve válce v Iráku. Na letišti v New Yorku se setkají s vysloužilým vojákem Fredem. Shoda náhod přivede tuto trojici dohromady a od této chvíle se rozjíždí série dobrodružství, nečekaných zvratů, osobních tragédií i poznání sebe sama. Povahově odlišné hrdiny čeká cesta, na jejímž konci je nové přátelství.

Koncertní mistr Karel Mašek je opilec, stejně jako inženýr Danda i další stálí hosté hospody U Kroců - Taupe a Rendl. Mašek se vrací ráno z hospody a slibuje ženě, že pít přestane. Na zkoušku orchestru ale přijde znovu opilý a ostatní hráči s ním odmítnou hrát. Danda se vrací domů bez tašky a ráno jde zase ke Krocům, i když má v práci důležité jednání. Je přeložen na podřadné místo, ale doma to nepřizná. Jeho dcera se chce vdávat, syn se opil a strávil noc na záchytce. Ani Mašek doma neřekne, že ztratil práci. Prodal Rendlovi housle, namluvil ženě, že jede na zájezd a odešel k bývalé lásce Magdě. Danda chce prodat svoji vilu, aby se zbavil dluhů. Taupe už propil celý majetek a zešílel. Rendl najde Maška v Magdině bytě a vydírá Magdu. Pohádá se s opilým Dandou a na posměch mu částečně ostříhá vlasy. Pak řekne paní Maškové, kde její muž je. Mašková se jde do bytu podívat. Mašek se schová do světlíku, ale spadne a zabije se. Dandovi pořádají zásnubní oběd. Přichází ostříhaný Danda. Atmosféra zásnub přispěje k jeho rozhodnutí řešit situaci dobrovolným odchodem na protialkoholní léčení.

Karel Doležal, pojišťovací úředník a vzorný otec rodiny, odjíždí na služební cestu se svou sekretářkou Vlastou. Po společně strávené noci se oba vrací domů. Díky malé chvilce nepozornosti však přejedou chlapce. Karel z místa činu ujede. Nikomu neřekne, co se stalo. Když si pak v novinách přečte o tom, že chlapec nehodu nepřežil, začnou ho tížit výčitky svědomí. Svěří se své ženě o nehodě, nikoliv o nevěře. Vše zaslechne jejich syn Jirka. Otec mu byl vždy vzorem, a proto se s jeho vinou nechce smířit.

Karel Kubát, který je synem horníka ze severnich Čech je ředitelem tiskového koncernu. Tuto kariéru ale zaplatil ztrátou osobního štěstí. Film je viditelně inspirován Wellesovým Občanem Kanem, ale srovnávat je by bylo velkou drzostí.

Vesnické drama o tragickém vyvrcholení vynuceného manželství. Film financovala brněnská společnost, která vyžadovala zásahy do obecně známé předlohy. Důvodem k přesunu místa děje a k přepsání dialogů do odpovídajícího dialektu byla představa o větší spektakulárnosti efektních vlčnovských krojů. Jejich výrazná barevnost přivedla producenty na myšlenku natočit několik davových krojovaných scén (svatba) na barevný materiál. V zahraničí zpracované části barevné kopie však nebyly v běžné distribuci využity. Dalším požadavkem bylo zdůraznění kladného vlivu katolické církve a smířlivější závěr. Ve filmu je tedy značně rozmělněno úderné a příkladné dramaticky zkratkovité finále. Také pojetí některých postav (Francek) sotva odpovídalo náročným představám autorů předlohy. Přesto patří Maryša v pojetí režiséra Rovenského mezi nejvýznamnější díla české kinematografie první poloviny 30. let.

V éře normalizace nalezneme jen málo takových filmů, které by odhalovaly rejdy protisocialistických sil v roce 1968 ještě zavileji nežli tento politický pamflet Karla Steklého. Režisér svůj příběh zasadil do atraktivního taxikářského prostředí, kde se také poctiví a čestní komunisté s uvážlivým ředitelem podniku v čele stávají obětí zakuklených padouchů... Ideologická klišé, těžkopádná inscenace a naprosto toporné vypravěčské uchopení museli být zřejmé už v době vzniku, nyní se film již blíží k nezamýšlené sebeparodii.

V exportním oddělení Tatrovky pracuje Olga Valentová, jejíž otec byl komunistický odbojář a zahynul za okupace. Mladá žena rekapituluje svůj život a navrací se k otcovým ideálům...

Baladické drama z vesnického prostředí se odehrává v podhůrské oblasti, kde sedláci zápolí s tvrdými přírodními podmínkami i tvrdostí ve svém nitru. Nejvíce překážek jim ovšem klade podivínský majitel mlýna, jenž úmyslně přehradí přívod vody. Samotářský muž se totiž nedokáže vyrovnat se zklamáním v lásce. Narůstající napětí bezmála vede k násilným činům. Původní filmový námět zpracoval Josef Toman jako román pod názvem "Vosí hnízdo".

Už mezi dětmi může zlověstně rašit nesnášenlivost. Přesvědčí se o tom i talentovaný Petr, jehož mezi sebe nepřijmou noví spolužáci - naráží jen na odmítání a dokonce na zradu důvěry. Více než rozkrýt dětské mentality se však tvůrci pokoušejí předložit jakou modelovou společenskou moralitu, které ovšem schází jak věrohodnější motivické zázemí v jednání jednotlivých postav, tak odvaha poukázat na fungování deformovaných vztahů. Avšak úrovně a sdělnosti Schormova filmu Pět holek na krku, který se zabýval obdobným problémem, bohužel nedosáhli.

Rodina pražského zelináře Pavlase byla mezi prvními přistěhovalci, kteří osídlili pohraniční obec Severov. Novým obyvatelům se společně podaří včas a s úspěchem sklidit první úrodu - bude však nutné odhalit německého diverzanta, který se vydává za správce pily...

Obsluha děla při přesunu z výcvikového prostoru odveze do nemocnice malého chlapce s akutním zánětem slepého střeva. Mezi mladým poručíkem a tanečnicí z vojenského uměleckého souboru vzniká vážnější citové pouto... Koncem 50. let se chodilo do kina i na takovéto příběhy. Snímek měl nadprůměrnou návštěvnost.

Český dětský film vypráví o mladé školačce a jejich dvou láskách: krasobruslení a hudbě. Protože si nedovede dobře rozdělit své sily a čas k učení, sportu a klavíru, má neúspěchy. Již se chce vzdát jedné ze svých lásek, její učitelka ji však dodá odvahy a ukáže jí na svém příkladu, jak správně hospodařit silami i časem. Věra pochopí, vrhne se s novým zápalem do učení i cvičení. A již v krátké době přináší její snaha úspěch. Je opět jednou z nejlepších žaček ve třídě, na školní besídce hraje na klavír a vystupuje též na krasobruslařském večeru.

FRACEK vypráví příběh třináctileté Luli McMullen (Chloë Grace Moretz – KICK-ASS), která utíká ze zapadlého farmářského městečka v Nebrasce, aby za sebou nechala domov plný smutku a problémů a vydala se do třpytivého Las Vegas vstříc svým bláznivým a často naivním snům. Během svého strastiplného putování potkává řadu podivínů, odpadlíků i outsiderů a brzy ji společná cesta svede dohromady s dvojicí protikladných tuláků: Eddiem (Eddie Redmayne – TEORIE VŠEHO), kulhajícím kovbojem s dětskou tváří a ostrým jazykem, a půvabnou podvodnicí jménem Glenda

Konečná tramvaje je místo, na kterém svět končí nebo začíná, záleží na úhlu pohledu a směru jízdy. Stojí tam obyčejný dům, v němž žijí obyčejní lidé. Stanou se z nich hlavní hrdinové filmu, a na několik desítek minut tak mohou být alespoň trochu výjimeční. Sledujeme, jak odcházejí ze svých bytů, vracejí se do nich, míjejí se na schodech, jsou na sebe milí nebo se urážejí. Jejich životy se protínají nebo spojují stejně jako tramvajové koleje. Hlavní postavou je dívka, která se teprve učí žít. Mládí, to jsou pro ni rychlé a úžasné změny. Na jaře lidi pozoruje dalekohledem a je nadšená ze zdánlivých malicherností. V létě má již vážný vztah a musí se rozhodnout o své budoucnosti. Na podzim a v zimě si čím dál tím více uvědomuje, že se všechno neodehrává jen podle jejích představ. Kým bude a co bude dělat, až přijde další jaro?

Hraný debut vynikající české dokumentaristky čekal na své uvedení dvacet let. Komorní příběh armádního důstojníka v malém městě během jedné letní neděle natočila Vihanová s důrazem na atmosféru a evokaci pocitu marnosti a banality okamžiků neužitečného, promarněného života. Nadporučík Amošt cítí svoji prázdnotu a podvědomě utíká do vzpomínek a představ, které s nimi souvisí... Ubitý jednotvárností a neschopný vystoupit z nesmyslnosti mechanicky naplňované existence v zakletém, odcizeném světě zastaveného času (sugerovaném fascinujícím obrazem letním sluncem spáleného a zchátralého města jako kulisy nudy a letargie, zahnojené svobodárny, páchnoucího sklepa plného krysích terčů, uzavřeného prostoru Okružní ulice), zosobňuje vnitřní situaci člověka konce 60. let. Podstatným stylotvorným prvkem je střih, udělující filmu osobitý hudební rytmus, kompenzující jeho méně výraznou dramatickou výstavbu. Ve scéně s pistolí je mistrovsky popsán mechanismus odcizení.

Módně stylizovaný "pocitový" film o zahraničních studentech v Praze natočil jako svůj debut řecký absolvent FAMU, který od 70. let působí ve své vlasti jako úspěšný filmový režisér a pedagog. Zajímavá je herecká účast předních českých jazzmanů.

Když bulharský režisér Rangel Vulčanov na sklonku 60. let natočil stylizovaný, teatrálně sošné a proklamativní životopis slavného antického bajkaře Ezopa, sotva tušil, že snímek se ocitne mezi zakázanými. Tehdejším mocipánům se zdál závadný: hlavní hrdina touží po svobodě a nezávislosti, ochoten za své přesvědčení položit i svůj život. Nelíbilo se jim, že otrok Ezop odhaluje nepravosti svých pánů a hlásá, že v případě nutnosti je třeba se jim postavit...

O člověku, který postupně začal v životě ztrácet sebezáchovnou imunitu proti všemu nepravému, nemravnému, polocharakternímu, co se tváří tak nevinně, samozřejmě a normálně; začal si to připouštět právě jako nepravé, nemravné a znehodnocující lidský život. Přestal to považovat za normální - a v tom okamžiku se ocitnul v konfliktu se sebou samým a se světem všech "normálních" lidí okolo sebe. Modelovost prostředí a situací, alegoričnost záměru i řada scén je zdánlivě popřena dokumentaristickou věrohodností obrazového zpracování. V rovině podobenství se pohybují stylizované postavy, pojmenované křestními jmény herců. Odloučení a uzavřenost zdůrazňují převažující interiéry, záběry pozorování světa přes sklo, symbolika oken. Z jemných náznaků gest a pohybu, často i z existenciálně křečovité herecké akce se dozvídáme o myšlenkách a duševním stavu hrdinů, o jejich osamocenosti a existenciální úzkosti, neschopnosti živé, upřímné mezilidské komunikace. Svět Evalda Schorma hledá dobro, lidskost, pochopení a toleranci. Ve filmu debutoval vynikající český kameraman František Uldric

Tři volně propojené poetické hříčky o nešťastně zamilovaných samotářích (Pokušení manipulanta, Nastěnčiny sny a Dobrodružství sirotka Rudolfa) ve filmu Jana Němce přináší i první filmové role Marty Kubišové a Karla Gotta. Ve všech třech povídkách dominuje poezie, laskavý humor a nadhled. Úvodní defilé krásek vzbuzuje v duši mladého manipulanta nenaplněnou touhu po doteku, ve fantazii umývačky nádobí se o ni uchází dokonce trojice mužů a podnapilý Rudolf se zamiluje na jakési oslavě...

Pád rodiny císařského rady Ullika je pojatý jako průběh jakési sociální choroby, již generuje touha po zisku a moci. Symbolem rozkladu je nová turbína, do které Ullik vkládá poslední naději, jak zachránit svůj krachující podnik.

Na jižní Moravu, do rodné vesnice Velká Samota, se z Prahy vrací ministerský úředník, aby pozvedl upadající JZD, které pomáhal zakládat. Ve své nekompromisní snaze zůstává dlouho nepochopen a osamocen. I po letech přijatelný pokus o společensky angažovanou tematiku. Autoři původně nepředpokládali optimistický konec.

Divadelní režisér naráží na nezájem a nezodpovědnost hereckého souboru, jehož členové intrikují a shánějí se po vedlejších příjmech. Unavený a nemocný umělec chce svou práci dokončit za každou cenu. Aktualizovaný přepis divadelní hry, kterou na počátku 80. let inscenoval Evald Schorm. V autorské interpretaci A. M. se z působivé výpovědi o mravním úpadku v letech normalizace stala plochá postrevoluční agitka. Tvůrci se dostalo poct na festivalu v Karlových Varech, kvůli jehož termínu byly uspěchány dokončovací práce. Kritika ráda předvedla svoji nezaujatost a byla jednohlasně nemilosrdná.

Neambiciózní" balada (ve smyslu důrazu na dějovost, na kritické hodnocení světa a jeho konfliktů), zaměřující se na základní hodnoty a pravdy lidské existence. Vypráví příběh Vojtěcha, člověka až živočišně přímého, neschopného se přizpůsobit vztahům a zvyklostem venkovského společenství. Vojta bojuje v prvním poválečném roce (1946) s celým světem o svou svobodu a nezávislost, o svou lásku...

Věra Lukášová žije u své babičky, která nemá pochopení pro problémy dospívající dívky. Jednou najde Věra sešitový román o lásce španělských šlechticů a o boji mezi dobrem a zlem. Když v nejnapínavější chvíli sešity končí, začne si sama vymýšlet další děj. Její fantazie nezná mezí. Dva míče jí nahradí hrdiny, s nimiž mluví řečí složenou ze jmen španělských měst a řek. O prázdninách přijede z Prahy chlapec Jarka, který se stane svědkem její hry. Vysměje se jí a kouzlo fantazie se rozplyne ...

Studentka sexty Eva Martenová se zamiluje do nového mladého profesora Jiřího Hrona. Nemůže se v jeho hodinách soustředit, přestože je na vyučování jako vždy výborně připravena. Na školním výletě se snaží Hrona získat profesorka Bruncvíková, ale profesor na večírku tančí s Evou. Ve škole je Eva opět myšlenkami jinde a odmítne vydat Bruncvíkové Hronův portrét. S pláčem jde za Hronem do kabinetu a ten se jí snaží uklidnit. Jeho přátelské gesto spatří profesor Bernard, který měl už dříve výhrady k Hronovým moderním vyučovacím metodám. Oznámí řediteli, že Hron držel studentku Martenovou v náručí. Když se Eva dozví, že Hronovi hrozí kvůli ní disciplinární řízení, pokusí se o sebevraždu. Bratr její kamarádky Martiny, doktor Pavel Haler, ji však zachrání. V nemocnici Evu navštíví ospravedlněný Hron a vyzná jí svou lásku.

Při návštěvě rodné vsi se švadlena Marie sblíží s přítelem z dětství, sklářem Josefem. Josefovu nabídku k sňatku však odmítne, neboť dobře ví, jak nejistý je život za hospodářské krize v roce 1933. Za krátký čas Josef ztratí místo a rozjede se proto do Prahy za Marií. Marně ji hledá na udané adrese. Podaří se mu najít práci na stavbě, kde zaskočí za zraněného dělníka. Později objeví Marii v nemocnici, kde se dívka léčí po nezdařeném potratu jejich dítěte. Josef si Marii odvede do nuzného pokojíku. Marie jen s obtížemi shání možnost skromného výdělku. Na stavbě se Josef přidá ke skupině komunistů, kteří po snížení mezd organizují stávku. Josef i ostatní komunisté jsou propuštěni, ale stávka přesto vyústí ve velkou demonstraci, které se zúčastní Josef i Marie

Inženýr Frank Nor přijde nešťastnou náhodou o zrak. Když ho jeho povrchní snoubenka Eliška opustí, pokusí se Frank o sebevraždu. Aby svůj pokus neopakoval, najme mu otec mladou ošetřovatelku Milenu. Dívka se o Franka vzorně stará, stane se doslova „světlem jeho očí“. Brzy mezi nimi vznikne silné citové pouto.

Podzim 1989: Student Petr Soukup se ničím podstatným neliší od svých spolubydlících z vysokoškolské koleje. Bouří se proti režimnímu konformismu rodičů, prožívá aktivně své lásky i svoji účast na studentské stávce. Autoři dodatečně zapojili do roztočeného filmu reakci na aktuální politický vývoj. Původní námět se vytratil, zobrazení listopadových událostí je povrchní a nepřesvědčivé.

Za dávných časů bylo v Japonsku bráno opuštění klanu jako zrada, ale Kanichiro Yoshimura ze své rodné vesnice přesto odešel. Dostal se do elitní Shinsengumi, školy nejlepších samurajů. A i když zprvu jako samuraj příliš nevypadal, choval se hamižně a pro pár pytlů rýže neváhal sekat hlavy, byl opravdovým hrdinou. Měl k tomu veliký důvod - lásku k rodině, kterou musel zasytit. Když se nad vládou samurajů začala stahovat mračna a přišla dlouhá a nemilosrdná válka, měl krví zbrocený Youshimura jen jediný sen: po letech zase spatřit svou rodinu...

Marta Dekasová pracuje jako vychovatelka v jedné rodině v posádkovém městečku. Důstojníci oceňují její půvab, zejména poručík Kala, dívka je však zamilovaná do zasmušilého nadporučíka Vargy. Nedokáže ovládnout své city ani když zjistí, že je Varga ženatý.

Belgické poštovní holuby zavane vítr do Československa, kde ji ale zabil vzduchovkou malý invalidní chlapec. Proč je tak krutý?

V dobách, kdy křesťanská víra téměř nedosahovala k hranicím Skandinávie, byl po dlouhých letech žaláře osvobozen němý muž, divoký barbar. Neznal svůj původ, ani cíl. Říkali mu One-eye. Ocitl se na lodi uprostřed neprostupných mlh severního Atlantiku, která směřovala na západ, vstříc břehům neprobádané Ameriky, snad i bájné Valhally. Po vzoru starých pohanských bohů objevuje One-eye svou pravou podstatu.

Před okresní soud jsou přivedeni tři obžalovaní: ředitel Josef Kudrna a jeho podřízení - inženýr Potůček a úředník Zelenka. Jsou obžalováni z rozkrádání národního majetku, které zjistila hospodářská kontrola na stavbě elektrárny v Blahovicích.

Rok 1919. Mladá venkovská dívka Anna přichází do Prahy sloužit v bohaté rodině stavitele Rubeše. Seznámí se s Toníkem, slévačem v ČKD a aktivním členem sociální demokracie. On, jeho přátelé a kamarádka Máňa naučí Annu samostatnosti v jednání se zaměstnavatelem a poučí ji o třídním boji. Uplyne rok. V sociální demokracii dochází k hlubokému rozkolu. Levicové křídlo tíhne ke komunistickému ruskému vzoru. Pravé křídlo je ochotno ke kompromisům a podporuje buržoazní politiky.

Drama o mladém vychovateli z pražského ústavu ochranné výchovy mládeže.

Bezstarostný konzervatorista (Vladimír Javorský) si přes prázdniny přivydělává jako pošťák. Během roznášek dopisů a časopisů flirtuje s dívkami a seznámí se s rozháraným malířem (Petr Čepek). Po náhodném milostném zážitku s Evou (Yvetta Kornová), jež se stará o děti na blízkém táboře, se vrací do Prahy a pokračuje ve studiích. Jednoho dne mu ale Evina kamarádka oznámí, že jeho letní známost s ním čeká dítě. Zdeněk se musí rozhodnout, zda přijme otcovskou roli. Po porodu se navíc dozví, že dítě není jeho...

Mezi životním stereotypem a touhou realizovat změnu se ocitá gymnastka Eva a obyčejná žena v domácnosti Věra. První je rozhodnuta završit a ukončit kariéru vrcholové sportovkyně na důležitých závodech, druhá si od péče o manžela a synka „ulevuje“ v mileneckém vztahu, který si však nakonec vyžádá řešení. Ani jedna z protagonistek však nakonec nevyužije nabízenou šanci…

Kriminalista v sebeobraně zabije zloducha, za což je vyhozen od policie. Proto nastoupí jako taxikář, ale dále pátrá po pachateli a snaží se objasnit svůj případ...

Pověst lyrika československé nové vlny předznamenal režisér Vojtěch Jasný povídkovým snímkem, který natočil v roce 1958. Kvarteto příběhů postihuje prostřednictvím čtveřice postav různého věku lidskou existenci od dětství po smrt. Po „jarním“ příběhu O chlapci, který hledal konec světa následuje letní milostná story mladičké Lenky (Jan Brejchová), podzimní epizoda ze života stárnoucí venkovanky Anděly (Věra Tichánková) a zimní povídka, jejíž hrdinku – nemocnou učitelku (Anna Melíšková – vyprovází autor k temné bráně smrti. Příběhy čerpající tematicky a metaforicky ze čtvera ročních období sjednocuje titulní téma touhy, která hrdiny motivuje různým způsobem, vždy však s jemně melancholickým podtextem. Sny a přání totiž jen zřídkakdy najdou odraz v realitě... Významotvornou roli ve filmu hraje kamera Jasného stálého spolupracovníka, Jaroslava Kučery.

V celovečerním debutu Karla Smyczka se trojice děvčat potýká s prvními životními láskami. Vzájemné vztahy se z původně komického snímku mění v tragédii poté, co vyplave na povrch, že se jedna z dívek zamilovala do nápadníka své kamarádky.

Podle divadelní hry Ludvíka Aškenazyho Host z roku 1960 natočil Otakar Vávra o rok později komorní psychologické drama, které nenápadně signalizovalo uvolňující se atmosféru v československém filmu. Do osudů skupinky protagonistů v zapadlém venkovském hostinci zasáhnou temné stíny minulosti v podobě německého obchodníka Hupperta (Rudolf Hrušínský). Žoviální cizinec, který otevřeně projevuje svoje nacistické názory, připomene hostinskému (Jiří Vala) esesáka, který ho za války mučil v koncentráku.

Rok 1963 přinesl československému filmu posilu v podobě režiséra Jaromila Jireše, který debutoval civilním příběhem podle knižní předlohy a scénáře spisovatele Ludvíka Aškenazyho. Podobně jako jeho generační souputníci z FAMU, i talentovaný debutant byl ovlivněn dokumentaristickým přístupem k hranému žánru. Protagonisté vyprávění – manželé Slávek a Ivana – prožívají jeden důležitý den ve svém životě odděleně. Ivana je na porodním sále, kde rodí jejich prvního potomka, Slávek v práci opravuje rozbité televizory. Manželé však myslí na sebe a na svůj dosavadní, společný život. Jireš s kameramanem Jaroslavem Kučerou použili na svou dobu neobvyklé snímání skrytou kamerou. Autenticitu vyprávění Jireš podpořil obsazením řady neherců. V roli Slávka se však objevil tehdy už zkušený Josef Abrhám.

Na statku sedláka Potužáka pracuje jako pasák koní sirotek Vojta, pracovitý, ale nezkrotný mládenec. S oblibou pytlačí v panských rybnících a lesích a úlovky prodává překupníkům. Potužákova šestnáctiletá Apolenka ho má ráda a on ji rovněž miluje neuvědomělou láskou. Její bázlivý bratr Václav Vojtu obdivuje, ale ten jím pohrdá.

Veteráni první světové války se vrací do Rumburku. Rakouský dril zde pokračuje, proto začínají chystat revoltu. Do těchto událostí vstoupí i jedna temperamentní tanečnice.

Ve filmu Lev s bílou hřívou nejde tolik o fakta ze skladatelova života, jako spíše o milostné a jiné inspirační zdroje jeho tvorby a jeho urputný a vášnivý zápas o pravdivost hudebního vyjádření. Zachycuje dvě podstatná období Janáčkova života: v první části je to boj za prosazení jeho stěžejního díla - Její pastorkyně - a tragické události skladatelova života. Druhá část čerpá z etapy posledního desetiletí jeho života a zachycuje horečnatou skladatelskou činnost, podnícenou milostným vztahem k mladé ženě.

Jedenáctiletý Moon strávil svůj dosavadní život uprostřed lesů. Jeho otec nechtěl žít v civilizaci a podmaňovat se řádu, který s sebou život ve městě přináší. Po jeho smrti ale zůstává Moon úplně sám, opuštěný a vyděšený, že pokud ho úřady najdou, pošlou ho do dětského domova. Nějaký čas se mu sice daří skrývat, ale zanedlouho skončí tam, kde nechtěl - v dětském domově. Přestože tu nalezne zázemí a opravdové přátelství, touha po svobodě je stále příliš velká. A tak Moon a jeho kamarád Kit plánují útěk...

Vlastenecky pojaté vyprávění, poplatné dobové ideologii, líčí Mistra Jana Husa jako buřiče-revolucionáře, který zažehne v českém lidu jiskru sociální vzpoury. Proti ušlechtilému, česky smýšlejícímu Husovi a jeho druhům a přátelům staví režisér zlovolného, zpupného krále Zmikunda (Jan Pivec).

Arnošt Pánek, vedoucí činitel v kterémsi jihomoravském městečku, má narušeny klidné dny. Byl zatčen jeho chráněnec Kvasil, předseda vzorného zemědělského družstva - a obviněn ze znásilnění nezletilého děvčete, z pojišťovacích podvodů a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Naštvaný Pánek se rozhodne sám vyšetřit okolnosti, které vedly k událostem pro něho tak nepříjemným. I když se film režiséra Ladislav Helga zabývá dlouholetým funkcionářem sloužícím komunistickému systému, daleko precizněji se zaměřuje na mentalitu dlouholetého okresního politika, jenž si vybudoval pevnou mocenskou síť a odmítá cokoli měnit na svých metodách, neřkuli odstoupit. Helge vztyčuje důležitou otázku - dotýká se zkorumpovaného svědomí, kdy hmotný blahobyt se stává jediným měřítkem hodnot. Nelze se pak divit, že ti, co odmítají přistoupit na tuto "tichou dohodu", jsou odsouzeni k hmotnému živoření. Stud je jedním z nejdůležitějších filmů 60. let, přesně diagnostikuje tehdejší společenské ovzduší.

Úspěch u Sudoměře rozohnil husitské revoluční hnutí a vojevůdce Jan Žižka míří se svými šiky na pražský Vítkov. Legendární třetí část husitské trilogie Otakara Vávry eskaluje v otevřenou válku mezi husity a křižáky. Hlavní role se znovu chopil Zdeněk Štěpánek.

Hlavní postavou je čtyřicetiletý architekt Jan Kolvara, který sice zapomněl tašku se sportovním oblečením v telefonní budce, ale přesto se z jakéhosi trucu pustí do dálkového pochodu...

Julia Sandburgová se ani po 16 letech není schopná smířit se ztrátou své tříleté dcery Maggie, která záhadně zmizela během krátké matčiny nepozornosti v parku. Manžel a syn Chris se jí snažili být oporou, ale Julia si vytvořila proti svému okolí bariéru sestavenou z bolesti, hněvu a zoufalství. Její život změní setkání s mladou Louise s tajemnou minulostí. Dívka oživí tragické vzpomínky a Juliiny psychické problémy naplno vyplavou na povrch. Louise zároveň vzbudí ve zlomené ženě iracionální naději, že je její pohřešovanou dcerou.

V poetice dětského filmu lze řešit závažné problémy - třeba citovou rozervanost malého chlapce z dětského domova, jenž přilnul ke svým adoptivním rodičům, avšak po čase se ozvala jeho biologická matka... Příběh je samozřejmě hodně didaktický, uzpůsoben vnímání cílové divácké skupiny, takže mu odpustíme lecjaká zjednodušení, avšak vyhmátnutí ústředního sporu je přesné.

Během pádu dynastie Čchin se země zmítaná válkou řítí do záhuby. Musí čelit nájezdům a povstání rebelských armád. Na obou frontách proti sobě pozvednou meče jako vůdci nepřátelských armád i dva nerozluční přátelé. Jeden chce spravedlnost a druhý baží po moci. Dokonce plánuje i vraždu svého druha. Zvítězí touha po dobru nebo převládne násilí? A kdo se stane vítězem na cestě za korunou?

Bud (Bud Spencer) je bývalý špičkový boxer. S boxem přestal po té, co prohrál zápas kvůli nekalým praktikám soupeře. Teď se mu naskytla příležitost vyrovnat účty a dát několika všivákům pořádně do nosu. Ujme se tréninku začínajícího boxera, ze kterého chce udělat profesionála, který bude schopný porazit ty nejlepší

Uherská šlechtična Erzebet Bathory je bohatá, obdivovaná… a obávaná. Její krása je údajně draze vykoupena krví nesčetných nevinných obětí, v níž se koupe, aby si uchovala svěžest mládí! Kam až je ochotna zajít pro lásku a kde leží hranice mezi pravdou a mýtem?(oficiální text distributora)

Vizita v jedné velké nemocnici začíná v mužském pokoji, kde nejtěžšími pacienty jsou pan Kodýtek a starý sklerotický Zima. V pokoji žen je to dvaadvacetiletá Prokopa s rakovinou plic. Doktorka Marie Nováková má nepříjemný rozhovor s dlouholetým přítelem doktorem Hahnem, který ji podvádí s mladou a pohlednou sestrou Jiřinou. Po roztržce Hahn odejde do inspekčního pokoje a zde je záhy nalezen zavražděný. Vedle mrtvého těla leží plnící pero. Do nemocnice se nastěhuje kriminálka. Během vyšetřování přibývá podezřelých: Marie, Jiřina, MUDr. Hošková, Zima, profesor; každý z nich při výslechu zalhal a každý by mohl být vrahem. Při noční službě pozve Marie do inspekčního pokoje Prokopu na kávu. Prokopa se bojí, že umře, Marie se ji snaží povzbudit milosrdnou lží. Listuje v chorobopisu Prokopy a najde tam nedokončenou větu, napsanou Hahnovým písmem. Ihned pochopí, že Hahna zabila Prokopa. V noci nešťastná, smrtelně nemocná pacientka spáchá sebevraždu. Ráno se život v nemocnici vrací do starých kolejí.

Morrie je muž ve středních letech. Po smrti rodičů zvládl vychovat dva mladší sourozence a nyní žije se svou ženou klidným životem. Oba sourozenci se však vracejí zpět do rodného hnízda a Morrie musí řešit problémy psychicky labilního Jaye a životem tápající Idy. Všichni tři cítí, jak důležitá je pro ně rodina a všichni tři také hledají ve svých životech štěstí.

Cizácký šlechtic Lomikar uzurpuje na Domažlicku všechny hrdé Chody. Jednoho dne ale v čele chodské revolty vstane Jan Sladký Kozina a Matěj Přibek, kteří hodlají ukončit Lomikarovu vládu. Natočeno podle slavného románu Aloise Jiráska.

Příběh mladíka, který se vydá do Prahy, aby poznal nový život a podaří se mu dobýt velmi pofiderní slávu plytkého textaře, vypovídá dnes především o době vzniku. I osud filmu je příznačný pro období normalizace. Po velkém úspěchu při uzavřeném promítání v roce 1980 se však do distribuce dostal až po listopadové revoluci v r. 1989.

Kuan Jun-Čchang, generál panovníků dynastie Chan, byl prý vlkem s duší beránka. Nazývali ho Neporazitelným, přesto válku nenáviděl. Jednoho dne padl do zajetí Cchao Cchaa, obratného manipulátora, v jehož rukách se mladý císař stal pouhou loutkou. Cchao Cchao zatoužil po tom, aby se figurkou na šachovnici jeho intrik stal i generál Kuan a snažil se ho přimět, aby bojoval po jeho boku. Po jedné z vítězných bitev, ve které Kuan znovu stvrdil mýtus o své neporazitelnosti, se však po celé říši rozletěl císařský výnos, který přikazoval, aby byl generál zbaven života. Osamělý válečník se od té doby musí vypořádat s řadou nástrah lstivých nepřátel.V hlavní roli čínského velkofilmu plného atraktivních bojových scén uvidíte herce, producenta, režiséra a mistra bojových umění Donnieho Yena, který se tímto druhem sportu zabývá od dětství a ve filmu předvádí nadčasové choreografie ve stylu filmů Hrdina nebo Tygr a drak.

Stali se nerozlučnými přáteli od chvíle, kdy nastoupili společně do školy bojových umění. Trénovali spolu, vyrůstali spolu a spolu také prožívali dobré i špatné chvíle. Založili si Klan zlatých medailí, které teď plánují získat. Po deseti letech výcviku na prahu dospělosti je ale čeká zkouška ohněm, která si bude žádat jejich dobrá srdce a vynikající znalosti wushu. Dojde totiž k nepříjemnému setkání s bývalým studentem jejich školy, který se živí únosy dětí. Takovou věc nemůžou bojovníci Klanu zlatých medailí prominout! Nyní, tváří v tvář zlu, budou muset ukázat, co se naučili... Film v produkci Jackieho Chana samozřejmě nepostrádá špičkové ukázky bojových umění, které ocení především fanoušci bojového umění wushu.

Radovánky v Mexiku byly fajn, ale bujarý dívčí prázdninový víkend skončil a nadešel čas vrátit se domů. Proto také nyní Jules (Cameron Goodmanová) a Mel (Peyton Listová) stojí promáčené deštěm na téměř liduprázdném, do tmy se halícím letišti. A to někomu, kdy by se rád ke své rodině dostal živý a zdravý, navíc když je ten někdo dvojice velmi pohledných slečen, rozhodně nepřijde jako nejbezpečnější místo k přenocování. A jelikož nikde nejsou ani taxíky, rozhodnou se dívky ještě s několika dalšími spolucestujícími přijmout lákavou nabídku na první pohled sympatického a neškodného řidiče transportního minibusu, který je ochoten všechny opozdilce odvézt blíže k městu. To, že někdo vypadá neškodný, ale neznamená, že je takový i ve skutečnosti. A stejně tak není nikde psáno, že noc, která začala obyčejně, musí nutně i obyčejně skončit. Tenhle spoj totiž míří přímo do pekla v děsivém americkém autorském thrilleru Edwarda Andersona z roku 2008.

Rok 1781. Stárnoucí a životem zklamaná hraběnka Marie Karolina Chamaré (B. Bohdanová) poskytuje na svém zámku pohostinnost abbému (E. Cupák), jenž se u katolických obyvatel panství těší značnému vlivu. Ve skutečnosti je to bývalý jezuita a fanatický odpůrce jakohokoliv pokroku. Jediný, kdo mu dokáže v názorech na víru a vzdělání odporovat, je mladý vídeňský lékař Kamenický (P. Svoboda). Právě díky němu najde zatrpklá hraběnka novou radost ze života. Její manžel se totiž o ženu ani o panství nestará a věnuje se jen hledání podzemního pokladu a svádění hraběnčiny chráněnkyně Renáty (P. Havlíčková). V té době se do kraje vrací českobratrský emigrant Václav Horák (T. Hanák), který se v jeskynním úkrytu tajně schází se svou milou Frantinou (M. Kuklová). Žárlivý nápadník Tomáš (I. Jiřík) však jejich skrýš odhalí a s pomocí abbého rozpoutá na "kacířského" nepřítele krvavý hon.

Cesta do pekla a zpět. Výbušná akce uprostřed běsnící války. Letadlo s význačným diplomatem bylo během 2. světové války sestřeleno nad územím ovládaném Japonci. Na místo je vyslán australský výsadek, aby muže zachránil. Nebezpečná mise s sebou přináší spoustu krutosti a válečného běsnění, které bude stát život nejednoho z vojáků...

"Na přelomu 10. a 11. století se v bratrovražedném boji mezi Přemyslovci a ostatními rody rozpadla boleslavská říše, ze sporů těžil především německý císař. Tehdy se zdálo, jakoby český stát i rod jeho knížat byly před zánikem..." Těmito slovy scénáře se začíná odvíjet příběh filmu Oldřich a Božena, jehož námětem se stala stejnojmenná divadelní hra Františka Hrubína.

V hlavním dostihu nedělního odpoledne zvítězí v Chuchli kůň Titan s jezdcem Pečenkou, žokej Sochor je jako obyčejně poslední. Trenér Janoušek druhý den Sochorovi vyčítá, že ze staré slávy žít nemůže. Sochor je přesvědčený, že k tomu, aby byl znovu v čele, mu schází dobrý kůň. Těch je ale málo Sochor běhá, aby snížil váhu, zatímco jeho kamarád, úspěšný Pečenka, se cpe buchtami s koněm, jako je Titan, si je jistý. V dalším nedělním dostihu je opět favoritem Titan s Pečenkou, ale oba se při pádu zraní. Přichází přítelkyně jejich známého herce, ke kterému chodí oba na mejdany, zeptat se na Pečenkovo zdraví, a zůstává přes noc se Sochorem. Tomu láska k ní vlije novou chuť do života a druhý den jde za trenérem, potlačí svou hrdost a vznětlivost a požádá ho, aby mu svěřil do péče zraněného Titana. Kůň se vyléčí a Sochor s ním začíná trénovat. Po čase mu ředitel nabídne, aby s Titanem trénoval na Velkou pardubidckou v příštím roce. Pak se vrací Pečenka z lázní Sochor mu o ředitelově nabídce nestačil říct, když si uvědomí, že s jeho návratem ztrácí Helenu. Zakrátko se oba bývalí přátelé dostávají do sporu o Titana

Františka Krále postihla v emigraci vážná automobilová nehoda a musel se podrobit plastické operaci. S novou tváří a pod změněným jménem se vrací do Prahy jako nepřátelský agent. Setká se se svou rodinou a začíná pochybovat o smyslu své špionážní činnosti... Efektně realizovaný snímek kombinuje povrchní politickou agitaci s dobrodružnými motivy. Ve své době měl film úspěch a většina diváků ho byla schopna brát docela vážně.

Tunnel Rats vypráví o jednotce tzv. tunelových krys, jejíž členové se vydávají do klaustrofóbických tunelů ozbrojeni často pouze ruční pistolí a baterkou a které si vlastnoručně ve vietnamské válce skutečně Vietcong budoval vlastníma rukama, jako kryty před leteckým bombardováním. Tento drsný film ukazuje, jak bylo strašlivé nějaký z takovýchto krytů navštívit.

Juraj Hordubal se po osmi letech vrací z Ameriky, kde vydělal dostatek peněz na zvelebení svého hospodářství. Dcerka Hafie ho však nepoznává a ani žena Polana nedává najevo žádnou radost z jeho návratu. Štěpán Manya byl po celá ta léta čeledínem na statku a lidé tvrdí, že se stal Polaniným milencem.

Profesor Grant podepíše smlouvu s dr. Selínem o prodeji svého vynálezu studeného světla, avšak plány vynálezu zůstanou uschovány v Grantově bytě. Jednání tajně vyslechne iluzionista Durk, který se chce vynálezu zmocnit. Po několika dnech je Selín nalezen mrtev a jeho přítel ing. Bell upozorní policii na žárovku naplněnou jedovatým plynem. Durk vystupuje na oslavě narozenin Grantovy dcery Anny a zmocní se plánů vynálezu.

Dívka prožívá časté noční můry, které ale nikdy neodhalí pointu snu. Se svými přáteli se pokusí svůj sen rekonstruovat, aby zjistila, co to všechno znamená.

Děj se odehrává v domově důchodců a vytváří mozaiku životních osudů starých lidí, kteří se snaží nalézt vztah k sobě i k životu v těchto specifických podmínkách. Každý z jeho obyvatel má svůj osobitý přístup k životu a jeho základním hodnotám. Největší zajímavosti titulu, který je poznamenán viditelně chladným realizačním přístupem, jsou hodnotné výkony herců starší generace. Někteří z nich vystoupil před kamerou po dlouhých letech a bohužel již naposled. Jaroslav Balík několikrát prokázal citlivost vůči příběhům starých lidí (viz Romeo a Julie na konci listopadu), avšak jeho ještě častější zaujatost ideologicky vhodnými látkami jej společensky znemožnila a posléze vedla i k úpadku jeho tvůrčích sil. Konečná stanice se odehrává v domově důchodců a sleduje vztahy mezi několika jeho obyvateli, jejich různé přístupy k životu i rozdílné osudy, kterými byli poznamenáni. Ve filmu natočeném dosti chladně a jakoby nezúčastněně se ovšem setkáme s řadou známých osobností.

Na dobové volání po filmech natočených na aktuální společenská témata reagoval v roce 1978 režisér Štěpán Skalský, který se se scenáristou Karlem Steigerwaldem podílel na literární přípravě ekologického dramatu Čistá řeka. Hrdinou divácky přehledného snímku je čerstvě vystudovaný, idealistický hygienik Pavel, který se v okresním městě setká s hrubým porušováním předpisů. Když se pokouší situaci změnit, tak ředitel textilky, která znečišťuje místní řeku, všechny snahy mladého hygienika zablokuje.

V husitských dobách se náboženská pravda sířila i na hrotech zbraní. Když se husté chystají roku 1430 na výpad do Norimberka tzv. Spanilá jízda., aby tam obhájili své učení, mladý velitel jízdní jednotky zeman Keřský, jemuž zlotřilý křižák kdysi unesl nevěstu, to chápe jako příležitost k osobní mstě. Oldřich Daněk se sice snažil nastolit osobitý výklad historických událostí, přemítá o tom, kam vede zaslepená touha trestat zlý skutek dalším ukrutenstvím, avšak jeho verze působí příliš tezovitě a neživotně, nepovznesla se nad popisně ilustrované výjevy ze starých letopisů českých...

Saskem zničeným třicetiletou válkou táhne komediantská družina principála Fortunata. Student Vavřinec uprchl z Čech a velmi si cení textu Shakespearovy tragédie Romeo a Julie, který získal na svých toulkách světem. Při jednom z improvizovaných představení ve vesnické stodole Vavřinec tragicky zahyne. Titul měl vykompenzovat vysoké náklady na výpravu filmu ze stejného historického období. Viz Putování Jana Amose. Účetně to asi sedlo, ale jinak se film značně nepovedl a diváky výrazněji nezaujal.

V roce 1965 natočil zkušený režisér Jaroslav Mach dokumentární film s hranými scénami, který se zabýval aktuálními problémy populárního českého sportu. Do zákulisí fotbalu se tvůrci podívali prostřednictvím mužstva Slavoje, které se chystá na rozhodující zápas. Pokud trenér Beran své chlapce nedonutí k přesvědčivému výkonu, hrozí jim sestup do druhé ligy. Po řadě dramatických peripetií nastupuje Slavoj na hřiště natolik oslaben, že ho stihne obávaný neúspěch. Fanoušci klubu si naneštěstí nakonec vybijí vztek za prohru „svého“ mužstva na nevinném rozhodčím

Když kometa Copernicus ohrožuje Zemi, musí astrofyzik ze státu Washington James Mayfield společně se svou ženou - středoškolskou učitelkou a synem udělat vše, aby zachránili svět, svou komunitu a sami sebe.

Vybraní vojáci základní služby v 50. letech v malé pohraniční jednotce střeží oddaně západní hranici, bojují s narušiteli a odhalují síť jejich pomahačů...