Drama


Příběh nejznámějšího českého vězně. Po svém útěku z věznice Mírov ho hledala policie pět týdnů. Jeho dopadení ale i samotné uvěznění stále vyvolává otázky.

Dr. Parnassus (Christopher Plummer) kdysi dávno vyhrál nesmrtelnost v sázce s ďáblem panem Nickem. O mnoho století později našel pravou lásku a s ďáblem podepsal novou smlouvu. V ní stálo, že se vzdává své nesmrtelnosti výměnou za mládí, ale jeho prvorozené dítě se v den svých šestnáctých narozenin stane majetkem pana Nicka. Nyní se čas Parnassovy dcery Valentiny naplnil a on se trápí, jak jí zachránit před neúprosným osudem. Pan Nick přijíždí, aby si převzal svou cenu. Rád se však vsází, a proto se rozhodne znovu riskovat. Valentinu získá ten, který první svede pět nových duší...

Píší se čtyřicátá léta, doba protektorátu. Eliška pracuje jako zdravotní sestra v městské nemocnici. Má milostný poměr se sympatickým a úspěšným chirurgem Richardem. Eliška i Richard, stejně jako jejich společný přítel doktor Chládek, jsou zapojeni do tajného domácího odboje. Jedné noci přivezou na chirurgickou kliniku těžce poraněného muže, venkovana ze vzdálených pohraničních hor. Muž potřebuje nutně transfúzi. Má stejnou krevní skupinu jako Eliška. Ta mu svým dárcovstvím zachrání život. Tak se krví naváže pouto, které vyústí ve zvláštní, neobyčejně silný milostný vztah. Zdroj:filmovyprehled.cz

Epidemie zákeřné choroby ničí obyvatele totalitního státu, jehož vůdce připravuje válečnou expanzi. Pokus lékaře z chudinské čtvrti čelit nemoci i nacionálnímu fanatismu ztroskotává. Pro filmové zpracování vycházející z inscenace ND byla připsána postava Dr. Martina, lékaře z malé, diktátorovými plány ohrožované země, který je ochoten pokračovat v aktivním odporu proti násilí. Film natočený podle stejnomenného románu Karla Čapka je paralelou k událostem v Německu třicátých let.

Filmový přepis Čapkova utopického románu koncipoval režisér Otakar Vávra jako blouznivě horečnatý sen geniálního vědce, který objevil třaskavinu schopnou zničit celý svět. K sugestivnímu vyznění protiválečného dramatu přispívá jeho ateliérová vizuální stylizace i na svoji dobu přesvědčivé triky.

Ranhojič se odehrává v 11. století, veškeré antické poznatky ohledně medicíny jsou v Evropě zapomenuté, vládne zde temný středověk. Jedinou péči zajišťují potulní ranhojiči. Mladý Rob Cole má velmi zvláštní schopnost: je schopen vycítit, když má někdo zemřít. Po smrti obou rodičů se Roba ujímá právě jeden z potulných ranhojičů a během společných cest se z Roba stává jeho učedník. Touha po poznání a touha dozvědět se o lidském těle a jeho léčení co nejvíc žene nakonec Roba z malé anglické vesnice přes Konstantinopol až do dálné Persie. Snaží se nastoupit do lékařské školy slavného učence Aviceny a musí proto zatajit své křesťanství. Znovu a znovu riskuje mladý Rob Cole téměř vše, jen aby svou touhu po poznání uhasil a stal se skutečným léčitelem.

Hořká komedie volně inspirovaná osudy světoznámého českého fotografa Jana Saudka, umělce obdařeného neobyčejným talentem, živelností a vášní.

Učitelka němčiny Maruna, toho času hospodská, se snad nikdy nevdá. Na malé vesnici je o muže nouze: nerozhodný starosta, dětsky naivní Olin a klempíř Kódl, který se otočí za každou sukní. Maruně na klidu nepřidá ani její panovačná matka, o kterou spolu se sestrou Jarunou pečují. Když navíc Jaruna využívá první příležitost a odjíždí po boku postaršího Němce Hanse do Mnichova, zůstává Maruna v Díře" s matkou i nápadníky sama. Jednoho dne však u Hanušovic dojde k nečekané události...

Film ke 4. výročí SNP: Mladý lékař a skupina zraněných se skrývají v podzemním úkrytu a jsou osvobozeni sovětskými vojáky. Krátce po dokončení filmu odešel režisér František Čáp do zahraničí, točil pak hlavně v Jugoslávii. Autor námětu Leopold Lahola působil do konce 40. Let v Německu, na Slovensko se vrátil jen nakrátko, aby tam natočil Sladký čas Kalimagdory (1968). Při filmování spolupracovala vojenská posádka z Popradu a Velkých Hág a občané ze Štrby.

Ve své době - v druhé půli 80. let - mimořádně závažný film, věnovaný negativním dopadům fotbalového chuligánství. Režisér Karel Smyczek sugestivně ukazuje, jak lidé spojení primitivním sportovním fanděním snadno podléhají agresivním choutkám, jak vzájemné hecování vede k tragickým činům, jichž by se jedinec sám o sobě nedopustil. Příběh je inspirován skutečným případem, kdy skupina většinou mladistvých vlajkonošů zdemolovala nejen vlakovou soupravu, v němž cestovali na fotbalový zápas, ale ohrožovali navíc spolucestující i osamělou průvodčí. Stále působivá výpověď si všímá i mravní devastace, i rodiče pachatelů odmítají přijmout svůj díl odpovědnosti. Film se kromě popisu snaží i najít odpověď na otázku, proč to fanoušci udělali.

Kdysi slibný spisovatel John Hayson se nyní potácí na hranici zapomenutí. Osobní tragédie u něho vyvolala naprostou ztrátu zájmu o svět i o psaní, jeho život je vlastně jen vegetativní živoření a nezdá se, že by se do budoucna mohlo něco změnit. Uprostřed existenciálního marasmu se navíc setkává se třemi bývalými spolužáky ze střední školy, s nimiž přicházejí i stíny minulosti. Tváří v tvář životní lásce se John ze všech sil pokouší odolat nepřízni osudu, napravit bývalé chyby a vrátit svůj život zpět do klidných kolejí. Brzy ale pochopí, že na to, co bývalo, je lepší navždy zapomenout. Jenže je příliš pozdě. Už je totiž ovinutý pavučinou lží, vášně a zabíjení. A v zádech má policii, jež ho podezřívá ze spáchání nelidského zločinu. Napínavý švédský thriller natočil v roce 2004 režisér Jack Ersgard.

Velmi úspěšná okupační komedie je dalším společným dílem autorské dvojice scenáristy Petra Jarchovského a režiséra Jana Hřebejka. Tvůrci se dívají na tragické období českých dějin s odstupem, s komediální nadsázkou i s porozuměním pro lidskou slabost. V místy až překvapivě napínavém příběhu vycházejí ze skutečných epizod, jež se odehrály během protektorátu. Smutným hrdinou vyprávění je maloměstský penzionovaný úředník Josef Čížek, který pod tlakem okolností schová ve svém bytě mladého židovského uprchlíka. Situaci mu značně komplikuje zejména čechoněmecký kolaborant Prohaska, který nadbíhá jeho půvabné ženě Marii. Určitou smířlivostí k různým typům postojů českých lidí vůči okupantům, jež je ostatně naznačena již názvem, vyvolal snímek polemiku. Ta však byla zcela zastíněna obrovským diváckým ohlasem i řadou cen z domácích i zahraničních filmových akcí. Film získal mj. pět Českých lvů a Cenu české filmové kritiky a byl nominován na Oscara v kategorii cizojazyčných filmů.

Příběh se odehrává v panelovém městě na severu Čech, v krajině fabrik, drátů vysokého napětí, betonových nadjezdů, v krajině zpustošené povrchovou těžbou uhlí, v novodobé poušti, kde ubohé zbytky přírody zalévané chemickými dešti vedou úporný boj o přežití a lidé si už na to všechno dávno zvykli. Monča miluje Standu. Standa je místní hokejová hvězda, Monču má rád, Monča je jeho buchta a rád by s ní měl jednou děti, ale jak jí má být věrnej, když těch ženskejch je pořád kolem plno. A tak Standa odletí a Monča zůstane doma, vrátí se zpátky k rodičům do věžáku a čeká, až ji Standa vezme k sobě, ale Standa se ozývá čím dál tím míň a Monice je čím dál tím víc jasný, že na ni kašle, že je se svou láskou sama, ale aspoň že má Toníka. S Toníkem vyrůstali ve věžáku, ve sklepě si ukazovali ty věci a Toník měl mezi nohama tak malinkou tu svoji hadičku a Monča se vždycky musí smát, když si na to vzpomene, a Toník byl do Monči vždycky zamilovanej...

Příběh se odehrává rok před vypuknutím druhé světové války, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938. Na pozadí historických událostí sleduje osud židovské rodiny, která se po svém vyrovnává s přicházejícími událostmi. Síla příběhu je umocněna kontrastním ztvárněním, kdy se na naznačeném tragickém pozadí vstupujícího do filmu v podobě historických týdeníků a rozhlasových zpráv, odehrává poetický příběh lidí. Film si klade za úkol přiblížit dnešnímu divákovi historickou postavu pana Nicholase Wintona, jehož velký čin ve fiktivním příběhu o rodině Silbersteinových znovu ožívá. Zdroj:filmovyprehled.cz

Píše se rok 1999, desetitisíce demonstrantů přicházejí do ulic Seattlu, aby protestovali proti schůzce World Trade Organization (WTO). Pochodu se účastní mimo jiné Django, Sam, Lou a Jay. Každý žije svůj život, ale všichni se spojí, aby se pokusili změnit svět. Poklidná demonstrace se rázem mění v totální vzpouru. Ulice jsou plné zmatku a WTO je paralyzována. V této křížové palbě jsou chyceni obyvatelé Seattlu společně se starostou města, nepokojným policistou a jeho těhotnou manželkou. Rozhodnutí, které učíní, poznamená navždy jejich životy.

Snímek The Runaways vypráví příběh stejnojmené dívčí rockové kapely, zformované v druhé polovině 70. let. Duší vůbec první dívčí kapely byla Joan Jett, kterou ve filmu ztvárnila Kristen Stewartová. Ozdobou a zároveň hlavní zpěvačkou byla Cherie Currie, kterou si zahrála Dakota Fanningová. Dívky skupinu založily už jako teenagerky a úspěch se dostavil velmi rychle, byly však mezi nimi velké problémy a každá z nich viděla společnou budoucnost trochu jinak. Film, založený na memoárech právě Cherrie, popisuje počátky kapely, nečekanou slávu, její temnou stránku a vztahy mezi jednotlivými členkami, které vedly zákonitě až k rozpadu skupiny.(HBO Europe)

Co bylo příčinou a co se odehrává v mysli mladíka, který se rozhodne vykonat a vykonávat ty nejtěžší zločiny a mít přitom často pocit, že vlastně dělá dobrou věc? Co nutí nadějného a inteligentního adepta studia medicíny z podstaty se změnit a páchat na lidech zlo? Je hrozná představa, že vraždí člověk, kterého dobře znáte, které-ho denně vídáte, máte ho vlastně rádi a který je všem nápomocný, ochotný a obětavý, i na úkor vlastního pohodlí a svých věcí.Sledujeme příběh, který se mohl stát a bohužel kdykoliv stát může. Ano, takhle se to i ve skutečnosti stát mohlo. A první, co nás napadne, když zjistíte, jakou lidskou bestii jste znali, kolik chybělo, aby se obětí stal kdokoli z našich blízkých a známých, nebo dokonce vy samotní. A právě nedávno medializovaný příběh heparinového vraha nás zasáhl na citlivém místě. Ano, tohle se opravdu mohlo stát komukoliv z nás. Tohle už nebylo někde ve světě. Tohle bylo opravdu blízko.

1983. Do komunistického Československa konečně dorazil PUNK naplno. Osmnáctiletý Miki (Patrik Děrgel) se svým provokativním kamarádem Dejvidem (Lukáš Reichl) nechtějí zůstat pozadu. Deska London Calling od Clash jim ukáže ten správný směr. Vezmou elektrické kytary, naježí vlasy a přestanou brát ohled na svoje okolí. NO FUTURE se stane jejich heslem. DonT Stop je příběh o tom, co se stane během jednoho roku vašeho života, kdy nepřemýšlíte o zítřku ani o důsledcích svých rozhodnutí. Jediné co chcete, je prosadit svoje generačního právo na svůj vlastní životní styl.

Osmdesátá léta v Československu. Mladičká sprinterka Anna (Judit Bárdos) se stává členkou Střediska vrcholového sportu. Její matka (Anna Geislerová) a trenér (Roman Luknár) doufají, že splní kvalifikační limit a postoupí na olympijské hry. Vybočením ze světa tvrdého sportovního drilu je pro Annu pouze milostný vztah s Tomášem (Ondřej Novák). Anně začnou být bez jejího vědomí podávány anabolické steroidy. Její výkonnost stoupá, objevují se ale rovněž první zdravotní problémy. Anna se o přípravcích dozvídá pravdu, a přestože je v sázce její účast na olympiádě, hodlá dál trénovat bez nich. Její matka však doufá, že Anna účast na olympijských hrách využije k emigraci, a rozhodne se jí anabolika pod rouškou neškodných vitaminů aplikovat tajně. Zdroj:filmovyprehled.cz

Jak bylo možné prožít a přežít náročná 70. léta? Jak šlo udržet si radost ze života, city pro lásku a chuť na smích? I o tom je mrazivá komedie ZEMSKÝ RÁJ TO NAPOHLED. Hlavní linkou filmu je příběh Marty (Vilma Cibulková), jejích dvou dospívajících dcer - Majdy a Gábiny (Dana Marková a Tereza Voříšková) - a jejich postupně přicházejících a odcházejících "tatínků" (Jiří Dvořák, Miroslav Etzler, Jan Zadražil, Ondřej Vetchý). Zatímco někteří "tatínkové" se postupně snaží zvrátit kolo alespoň českých dějin, Marta a její dcery vzdorují výsledkům a následkům, které tyto jejich pokusy u komunistického režimu zákonitě vyvolávají.

Našimi hrdiny jsou lidé, kteří si nechávají život prokluzovat mezi prsty. Neměli by. Pro některé z nich to totiž dneska večer skončí. A proto se v jejich blízkosti objevili andělé. Jejich podoba a názory vás asi zaskočí. Ono je to vzájemné. Lidskému oku neviditelní strážci našich osudů bývají zase pro změnu překvapeni překážkami, které sobě a jim dobrovolně stavíme do cesty.

Posedlost láskou, posedlost uměním, posedlost originalitou, posedlost napodobováním, posedlost úspěchem, posedlost penězi a...posedlost sám sebou. Každá posedlost nás dříve či později dovede k zániku, pokud nad ní ztratíme nadhled, pokud se jí necháme uvláčet. Jenomže jedině při tom vláčení" - i přes všechny odřeniny a šrámy, můžeme na několik málo okamžiků dojít k nalezení jedinečné ROZKOŠE - a o co jiného v životě vlastně jde? Milena (Jana Plodková) je jako úspěšná filmová střihačka součástí specifického uměleckého prostředí. Čím déle v něm setrvává, tím silnější má pocit, že se postupně ze všeho nějak vytrácí smysl. Vše se stává banálnějším, vše se technologizuje, vše se opakuje a imituje, přičemž kopie je leckdy ceněna více, nežli originál. Milena je zamilovaná do Vladimíra (Martin Myšička), svůj vztah však žije na základě iluze, iluze vztahu, kde hlavní slovo má mobilní telefon. Ten v nás vzbuzuje pocit neustálé blízkosti a přítomnosti milované osoby. Jsme neustále k zastižení, můžeme volat, chceme být voláni, ale hlavně můžeme psát a přijímat - esemesky. Většina jejich komunikace totiž probíhá pouze přes zprávy. Fyzicky jako by Vladimír ani nebyl přítomen. K jejich vzájemnému setkání dochází relativně řídce a většinou se jedná o sexuální vybití", ovšem z její strany vždy z lásky, v jeho případě je to komplikovanější a pro Milenu stále bolestivě nerozluštitelné. Píší si denně - přeci kdyby mu na ni nezáleželo, tak by jí přeci stále nepsal - stala se z toho pro ni past, ze které se snaží racionálně vymanit, emocionálně však stejně vždy upadá zpět. Snaží se vše ukončit, jenže stále neúspěšně.

Píše se 13. století. Království českému a markrabství moravskému vládne Přemysl Otakar II. Na zásnuby, které mají usmířit znesvářené rody pánů z Dubé a z Vartemberka, vysílá král svého zástupce v severních Čechách, správce královského hradu Bezdězu, Oldřicha z Chlumu (Karel Roden). Cestou na hrad najdou Oldřich a jeho pomocníci (Jan Dolanský, David Matásek) stopy po loupežné vraždě neznámého kupce. Na vartemberském panství se Oldřich setkává s Ludmilou (Klára Issová), dcerou Markvarta z Vartemberka, kterou zná od jejího dětství. Ludmila se mu svěří, že se nechce vdát za Beneše z Dubé (David Prachař), přestože jejich svatba je podmínkou křehkého míru mezi oběma rody. Během slavnostní hostiny, pořádané na Oldřichovu počest, je zavražděn purkrabí (Miloš Vávra). Podezření padne na loutnistu (Saša Rašilov), jehož snoubenku se purkrabí pokusil zneužít.

Johanka je majitelkou kavárny s názvem Laputa, která jje jejím ostrovem. Bude jí stačit k pocitu úplnosti a štěstí? Johanka zkoumá, co si počít v bezbřehém prostoru dospělého života, na jehož začátku se ocitla.

Rodina Horváthových má sedm dětí, do jejího chodu však negativně zasáhne smrt otce, po které se jeho žena Vera dostane do sporu s autoritami, které se jí snaží házet klacky pod nohy. Dokáže Vera udržet svou rodinu pohromadě?

Hořká Comedy a v pořadí třetí celovečerní film režiséra Tomáše Vorla (Pražská pětka, Kouř), odehrávající se v samém srdci Prahy - na Karlově mostě, tak jak jej známe z dnešních dnů. Je to příběh plný romantiky, vášní, černého humoru a temné pražské mystiky.

Hráčská vášeň přináší příběhy devíti různých vzájemně se neznajících lidí, kterým zničila život. Carolyn Carver (Kim Basinger) je spisovatelkou s hráčskou vášní, která ničí její manželství a rodinu. Dále je tu univerzitní basketbalová hvězda, který riskuje, aby bratrovi Clydovi (Forest Whitaker) oplatil jeho péči a pomohl mu. Bezvýznamný bookmaker se pokouší si naklonit lásku svého života, Veronicu (Carla Gugino) a sadistický kriminálník Victor (Tim Roth) se snaží ovládnout celý svět. Detektiv Brunner (Kelsey Grammar) pátrá po příčinách záhadné smrti. Vše kulminuje až do bodu, kdy jejich životy budou buď ztraceny nebo napraveny?

Petr studuje v Praze práva, Jakub tamtéž filozofii. Jsou nejlepší přátelé až do okamžiku, kdy jejich prázdninovou cestu po Slovensku zkříží romský mladík Imro. Imro miluje Eržiku, která se provinila proti odvěké tradici tím, že porušila slib věrnosti. Slib je zákon. Imro v záchvatu žárlivosti svou milou zabije. Čekají ho dva tresty. Jeden od většinové společnosti "bílých", druhý od vlastní romské komunity. Petr a Jakub sledují z bezprostřední blízkosti Imrův tragický úděl a jejich názory na věc spravedlnosti a trestu se začínají diametrálně rozcházet. Akademická polemika přeroste posléze v zásadní konflikt životních postojů, který téměř zničí jejich přátelství. Na čí straně je pravda?

Režisér se vrátil do doby nacistické okupace, ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu - židovský lékař, docent Braun nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: Strachu...

Komorní psychologické drama osvědčené autorské dvojice je křehkou studií o přerodu strachu až do nenávisti. Na pomstu připravená Krista, kterou dva němečtí vojáci na sklonku války přinutí, aby je svým vozem dovezla k rakouské hranici, den poté, co Němci oběsili jejího muže, nakonec nedokáže nepřítele zabít a zoufalou útěchu najde v objetí vyděšeného mladičkého vojáka.

Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství \božích bojovníků\ nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije.

Poslední léta spisovatele Karla Čapka. Blíží se nejen smrt, ale i nacismus a konec ideálů první republiky. Slavný spisovatel vzpomíná na své blízké...

Sugestivní filmové drama Petrolejové lampy natočil Juraj Herz podle stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka. Vypráví v něm tragický příběh stárnoucí dívky Štěpy, žijící na přelomu století v dusném prostředí českého maloměsta, v ovzduší nepochopení a předstíraných citů, přetvářky a falše. Štěpě jsou neustále matkou vnucováni adepti na ženění, kteří ovšem musejí pocházet z téhož okruhu jako ona. Štěpa je však jiná než ostatní dívky. Jakoby zasažena duchem emancipace vyslouží si pověst dívky volných mravů a ta přirozeně nápadníky z řad městské honorace odrazuje. Než by se stala starou pannou, provdá se za bratrance, zkrachovalého důstojníka. V den svatby ale ještě netuší, jaká strašlivá nemoc pronásleduje jejího ženicha...Pečlivě rekonstruované období secese v sobě tají osudové lidské trápení: stárnoucí dívka z rodiny maloměstské honorace se dočká svého štěstí, když se provdá na pohledného důstojníka. Netuší ovšem, že muž trpí zhoubnou pohlavní chorobu - s marnou obětavostí pak o něho pečuje, vystavena zlomyslnému posměchu svého okolí. Vynikající, stále sugestivní snímek Juraje Herze se opírá o procítěné, jemně odstíněné herecké výkony Ivy Janžurové a Petra Čepka. (alza.cz)

Moravské městečko Tlumačov na přelomu století: Syn zaměstnance proslulého hřebčína sní o tom, že i on bude umět krotit ušlechtilé jezdecké koně. Ani po onemocnění obrnou není ochoten se své touhy vzdát. Působivá adaptace románu australského spisovatele Alana Marshala přenesla příběh do jiné doby a zcela jiného prostředí, ale zachovala jeho silné humanistické poslání... Skutečný autor scénáře Jan Procházka nesměl být v titulcích uveden (byl kryt Otou Hofmanem).

Český psychologický film se odehrává v roce 1960 na infekčním oddělení jedné nemocnice, kde je jako bacilonosič břišního tyfu izolován starý Prepsl, tulák bez rodiny, světoběžník s osobitou etikou a pojetím svobody. Právě on je středem veškerého dění, dominantní postavou příběhu. Zpočátku odmítá přizpůsobit se situaci a žít v izolaci od světa za nemocniční zdí, několikrát se pokusí o útěk, ale časem začne navazovat přátelské vztahy nejen s personálem nemocnice, zejména dezinfektorem Kafkou a uklízečkou Katkou, ale také se stejně postiženými pacienty, svým spolubydlícím dědou Bartůňkem a mladičkou Mankou, vychovanou v dětském domově. Začíná se smiřovat s osudem a nalézá nový smysl života.





Lea

Restaurátor nábytku se zamiluje do mladičké Ley, která od brutální smrti své matky nepromluvila ani slovo. Leu a jejího nového chotě však spojuje zvláštní pouto.

Nehrdinský hrdina příběhu, čtyřicetiletý Bohouš Burda, je věčný idealista, který je nespokojen s tím, jak žije. Manželství nestojí za nic, jeho žena žije zcela v zajetí počítačů a nemá pochopení ani pro jeho recesní vtípky. Život ve velkoměstě ho otravuje doslova i v přeneseném smyslu, touží po rodné hájence v čisté přírodě. Radost ze života chce hledat jinde než v technickém pokroku a vyjádření tohoto názoru mu vynese dokonce i několik dobře mířených ran pěstí. A tak přichází vzpoura - proti všemu a proti všem. Do cesty se mu navíc připlete i mladá půvabná dívka Terezka, která má podobné názory jako on. A tak Burda končí v horách s pojízdnou zubní ordinací a s dívkou, která chce žít jen s ním. Zdá se, že idylka může začít. Jenže...

Trpká mozaika líčí konec druhé světové války na moravském venkově očima malého kluka. Olin má od svého otce za úkol převést do bezpečí jejich kobylu. Tu mu seberou ustupující němečtí vojáci a hrdina se začne obávat otcova hněvu. Potká se i s přicházejícími Rusy... Jednoduchou zápletku obestírá předivo vzpomínek, představ a snů. Lyrické i syrové obrazy ukazují ústrky, jež Olin zažívá od svých vrstevníků, jeho nevraživost vůči surovému otci i jeho lásku k matce. Úvaha o pokřivené české mentalitě se objevuje hlavně ve finále, kde venkované doženou k sebevraždě údajného kolaboranta. V jiné přízračné scéně Olin uvidí své rodiče s nakradeným majetkem... Film byl také uváděn jako "Já a Julina a konec veliké války"

Existenciální studie mladého dělníka, který našel smysl života v politické angažovanosti a po kritice kultu osobnosti hledá východisko z těžké morální krize, vypovídá o roztrpčenosti generace "podvedené historií". Schormův debut byl intenzivní provokací k zamyšlení se nad morální zkažeností doby (po osobních výhradách prezidenta Novotného se film dostal do kin s ročním zpožděním, cena kritiky, jež mu byla poté udělena, byla na příkaz oficiálních míst utajena, nesměla být publikována a film byl odstaven). Celý svět kromě Jardy je mravně a lidsky zpustošený, protože na lži a sebeklamu není možné nic lidsky hodnotného vystavět. Z prázdna deziluze se šklebí jiná víra, jež jakoby zvyšuje nihilistický výsměch jakémukoliv nadosobnímu cíli. Schorm přitom svým hrdinou nepohrdá, neboť i přes jeho omyly rozumí jeho trápení. Historie krutého vystřízlivění z ideálů, jež se ukáží být vírou v šikovně namalovaný plakát, je výstražným mravním apelem: kdo potlačuje hlas svědomí, sám se odsuzuje k trpkému osudu ztroskotance.Mimořádným talentem 60. let se ukázal být Evald Schorm, který hned svou prvotinou Každý den odvahu rozbouřil veřejné mínění. Poprvé se s takovou otevřeností někdo dotkl hroutících se ideálů. Hrdinou je mladý dělník Jarda (Jan Kačer), někdejší svazácký funkcionář, který si zvykl schematické, černobílé uvažování, jedině v práci viděl smysl svého života. Zastihujeme jej však v situaci, kdy přestává rozumět dění kolem sebe, nechápe, proč jeho víra a nadšenectví se stává předmětem nepochopení a výsměchu. Nechápe, že kolem něho se změnil svět, zatímco on ustrnul v dávno překonaných frázích. Stále by chtěl jít příkladem, avšak svými snahami provokuje, zůstává nepochopen i svými nejbližšími, na holičkách jej nechávají i někdejší spolustraníci, kteří si z něho udělali výstavní praporek svých úspěchů. Schorm se však dívá nestranně. Shledává, jak "švejkování" a ležérnost se stávají bezděkým životním stylem, jak opovržlivě projevovaný nesouhlas se zprofanovanými metodami vůbec nemusí vést k hodnotnější nápravě.

Fantastický dobrodružný příběh na motivy románu Julese Verna. Před více než sto lety vzrušila svět zpráva o dědictví půl miliardy franků. Jeden z dědiců - doktor Francois Sarrasin - vybudoval město Fortuna pro blaho obyvatel. Druhý - profesor chemie Erik Janus - postavil velkou zbrojní továrnu ve městě, které nazval \Ocelové\. Sarrasin, znepokojen tímto zbrojením, vysílá do Ocelového města vyjednávače. Současně se tam tajně vydává i Sarrasinův zeť, inženýr Marcel Zodiak. Po příchodu do města se Marcel stane svědkem havárie střely, po jejíž explozi zasažení lidé v několika okamžicích zmrznou. Poprvé se tak setkává s hrozným vynálezem válečného šílence Januse - s dělem, jehož střela ničí vše živé, avšak materiální statky zachovává nezměněny pro útočníka...

V odlehlé části Severní Keni je nalezena brutálně zavražděná aktivistka Tessa Quayle. Její manžel Justin, člen Britského vysokého komisařství v Nairobi, se rozhodne vyšetřit smrt manželky na vlastní pěst. Důkazy ukazují na zločin z vášně. Proto se Quayle pronásledovaný výčitkami a pověstmi o nevěrách své zesnulé ženy vydává po stopách její minulosti. Bude muset riskovat vlastní život a projít tři kontinenty, aby odkryl pravdu. Díky přístupu k diplomatickým tajemstvím začne postupně odhalovat spiknutí, které je mnohem rozsáhlejší, než by si kdy dokázal představit...

Agilní Omar (Riz Ahmed) a trochu pomalejší Waj (Kavan Novak) jedou na výcvik do teroristického tréninkového tábora do Pákistánu, ale po čase jsou odtud vyhozeni pro neschopnost. Dalšími členy teroristické buňky jsou bílý muslim Barry (Nigel Lindsay) a magor Faisal (Adeel Akhtar), který umí sestrojit bombu a rozhodne se vytrénovat vrány, aby se staly nosiči bomb. Pátým členem je Hassan (Arsher Ali), ale ten dlouho nevydrží – při tréninku sám sebe usmrtí. Film končí scénou, kdy se samozvaní teroristé pokusí v převlecích spáchat sebevraždu při londýnském maratónu, ale vše samozřejmě dopadne jinak.

Život sportovního redaktora Erika Kernana lze přirovnat k napínavému zápasu - rychlý rozjezd, mnoho překvapivých zvratů a dramatický závěr. Jednoho dne se však rozhlédne a zjišťuje, že byl ze středu dění postupně vykázán na střídačku. Záchrana přichází jako blesk z čistého nebe. Jeho příběh na titulní stranu se mu začíná rýsovat před očima... Erik věří, že našel zapomenutou boxerskou legendu Roberta Satterfielda, o kterém si všichni myslí, že je mrtev. Strhující příběh šampiona, který skončil na ulici, vynáší jeho pohasínající hvězdu na výsluní. Bohužel je jen otázkou času, kdy se ukáže, že jeho touha vystoupit ze stínu úspěšného otce byla silnější než snaha ověřit si fakta. Z honu za úspěchem se stává osobní výprava, kde je zkoušce podroben reportérův vztah k rodině i jeho životní priority.

Jiří, živící se prodejem drog, slečna, jež se nedokáže rozejít s dlouholetým partnerem, protože je prostě hodnej, básník žijící ve své romantické iluzi, starostlivé matky a snaživí otcové. Jejich osudy se vzájemně proplétají, ale každý si přitom uchovává svůj vlastní svět, dokud jej nenaruší násilná pouliční vzpoura. HANY drze, s nadhledem a cynickým humorem zobrazuje společnost, které čas protéká mezi prsty. I z tohoto důvodu se tvůrci rozhodli film odvyprávět v jednom kontinuálním záběru

Rok 1914. Plukovník von Haukwitz (Jiří Schmitzer) zahyne za záhadných okolností při okultní seanci. Jeho snoubenka, herečka Klára Knabelová (Viktorie Čermáková), při vyšetřování zjistí, že tělu byly po smrti odňaty hlava, ruce a srdce. Při hledání odpovědí na tuto záhadu naráží na nejbližší plukovníkovu osobu - poručíka Heinricha Rotha (Roman Zach) a osud je spojí dohromady. Vojenský vyšetřovatel Karel Vrana (Martin Finger) se snaží Kláru přimět ke spolupráci právě proti Rothovi a okultním kruhům v armádních řadách. Klára odmítne, ale vyjádří Vranovi podporu jeho cíli najít odcizené části plukovníkova těla. Mezitím je poručík Roth povolán na bojiště 1. světové války a Vrana zároveň vyráží po Evropě hledat ostatky von Haukwitze využívané okultními skupinami. Klára se přesunuje na svůj rodný statek na Moravu, kde obdrží jinou část těla - ruku zraněného poručíka Rotha.

Divadelní režisér naráží na nezájem a nezodpovědnost hereckého souboru, jehož členové intrikují a shánějí se po vedlejších příjmech. Unavený a nemocný umělec chce svou práci dokončit za každou cenu. Aktualizovaný přepis divadelní hry, kterou na počátku 80. let inscenoval Evald Schorm. V autorské interpretaci A. M. se z působivé výpovědi o mravním úpadku v letech normalizace stala plochá postrevoluční agitka. Tvůrci se dostalo poct na festivalu v Karlových Varech, kvůli jehož termínu byly uspěchány dokončovací práce. Kritika ráda předvedla svoji nezaujatost a byla jednohlasně nemilosrdná.

Rok 1919. Mladá venkovská dívka Anna přichází do Prahy sloužit v bohaté rodině stavitele Rubeše. Seznámí se s Toníkem, slévačem v ČKD a aktivním členem sociální demokracie. On, jeho přátelé a kamarádka Máňa naučí Annu samostatnosti v jednání se zaměstnavatelem a poučí ji o třídním boji. Uplyne rok. V sociální demokracii dochází k hlubokému rozkolu. Levicové křídlo tíhne ke komunistickému ruskému vzoru. Pravé křídlo je ochotno ke kompromisům a podporuje buržoazní politiky.

Řehoř si žije spokojeně. Jeho žena Evženie ne. Po šedesáti letech manželství přichází osmdesátiletá Evženie za svou vnučkou - právničkou Katkou, aby jí pomohla rozvést s pětaosmdesátiletým manželem Řehořem. Katka je šokována babiččiným rozhodnutím i její tvrdostí a neústupností. Co se muselo stát ve vztahu prarodičů, že to ani celá desetiletí nezahladila? Katka nechce rozbít svou milovanou rodinu a pokusí se rozluštit babiččin důvod. Odkryje dramatickou minulost vlastní rodiny, ale tajemství prarodičů pro ni zůstane neodhaleno. Babička riskuje ztrátu vnučky a pravdu jí zatají, tíhu dávné viny nechce přenést na další generaci.

Čína, rok 1935. Kluby bojových umění v městě Foshan nabírají na popularitě a Ip Man (Donnie Yen – Hrdina, Blade 2) je nezpochybnitelným vládcem umění wing chun, čím dál populárnější verze kung fu. Klidný život jeho rodiny a přátel však převrátí vzhůru nohama japonská invaze. Poté, co odmítne učit okupační vojáky svému umění, je přinucen bojovat o své vlastní přežití v sérii výzev, jež vyvrcholí soubojem na život a na smrt s nejlepším japonským bojovníkem.

Děj se odehrává v domově důchodců a vytváří mozaiku životních osudů starých lidí, kteří se snaží nalézt vztah k sobě i k životu v těchto specifických podmínkách. Každý z jeho obyvatel má svůj osobitý přístup k životu a jeho základním hodnotám. Největší zajímavosti titulu, který je poznamenán viditelně chladným realizačním přístupem, jsou hodnotné výkony herců starší generace. Někteří z nich vystoupil před kamerou po dlouhých letech a bohužel již naposled. Jaroslav Balík několikrát prokázal citlivost vůči příběhům starých lidí (viz Romeo a Julie na konci listopadu), avšak jeho ještě častější zaujatost ideologicky vhodnými látkami jej společensky znemožnila a posléze vedla i k úpadku jeho tvůrčích sil. Konečná stanice se odehrává v domově důchodců a sleduje vztahy mezi několika jeho obyvateli, jejich různé přístupy k životu i rozdílné osudy, kterými byli poznamenáni. Ve filmu natočeném dosti chladně a jakoby nezúčastněně se ovšem setkáme s řadou známých osobností.

Na dobové volání po filmech natočených na aktuální společenská témata reagoval v roce 1978 režisér Štěpán Skalský, který se se scenáristou Karlem Steigerwaldem podílel na literární přípravě ekologického dramatu Čistá řeka. Hrdinou divácky přehledného snímku je čerstvě vystudovaný, idealistický hygienik Pavel, který se v okresním městě setká s hrubým porušováním předpisů. Když se pokouší situaci změnit, tak ředitel textilky, která znečišťuje místní řeku, všechny snahy mladého hygienika zablokuje.

Hraný debut vynikající české dokumentaristky čekal na své uvedení dvacet let. Komorní příběh armádního důstojníka v malém městě během jedné letní neděle natočila Vihanová s důrazem na atmosféru a evokaci pocitu marnosti a banality okamžiků neužitečného, promarněného života. Nadporučík Amošt cítí svoji prázdnotu a podvědomě utíká do vzpomínek a představ, které s nimi souvisí... Ubitý jednotvárností a neschopný vystoupit z nesmyslnosti mechanicky naplňované existence v zakletém, odcizeném světě zastaveného času (sugerovaném fascinujícím obrazem letním sluncem spáleného a zchátralého města jako kulisy nudy a letargie, zahnojené svobodárny, páchnoucího sklepa plného krysích terčů, uzavřeného prostoru Okružní ulice), zosobňuje vnitřní situaci člověka konce 60. let. Podstatným stylotvorným prvkem je střih, udělující filmu osobitý hudební rytmus, kompenzující jeho méně výraznou dramatickou výstavbu. Ve scéně s pistolí je mistrovsky popsán mechanismus odcizení.

Koncertní mistr Karel Mašek je opilec, stejně jako inženýr Danda i další stálí hosté hospody U Kroců - Taupe a Rendl. Mašek se vrací ráno z hospody a slibuje ženě, že pít přestane. Na zkoušku orchestru ale přijde znovu opilý a ostatní hráči s ním odmítnou hrát. Danda se vrací domů bez tašky a ráno jde zase ke Krocům, i když má v práci důležité jednání. Je přeložen na podřadné místo, ale doma to nepřizná. Jeho dcera se chce vdávat, syn se opil a strávil noc na záchytce. Ani Mašek doma neřekne, že ztratil práci. Prodal Rendlovi housle, namluvil ženě, že jede na zájezd a odešel k bývalé lásce Magdě. Danda chce prodat svoji vilu, aby se zbavil dluhů. Taupe už propil celý majetek a zešílel. Rendl najde Maška v Magdině bytě a vydírá Magdu. Pohádá se s opilým Dandou a na posměch mu částečně ostříhá vlasy. Pak řekne paní Maškové, kde její muž je. Mašková se jde do bytu podívat. Mašek se schová do světlíku, ale spadne a zabije se. Dandovi pořádají zásnubní oběd. Přichází ostříhaný Danda. Atmosféra zásnub přispěje k jeho rozhodnutí řešit situaci dobrovolným odchodem na protialkoholní léčení.

Karel Doležal, pojišťovací úředník a vzorný otec rodiny, odjíždí na služební cestu se svou sekretářkou Vlastou. Po společně strávené noci se oba vrací domů. Díky malé chvilce nepozornosti však přejedou chlapce. Karel z místa činu ujede. Nikomu neřekne, co se stalo. Když si pak v novinách přečte o tom, že chlapec nehodu nepřežil, začnou ho tížit výčitky svědomí. Svěří se své ženě o nehodě, nikoliv o nevěře. Vše zaslechne jejich syn Jirka. Otec mu byl vždy vzorem, a proto se s jeho vinou nechce smířit.

Vesnické drama o tragickém vyvrcholení vynuceného manželství. Film financovala brněnská společnost, která vyžadovala zásahy do obecně známé předlohy. Důvodem k přesunu místa děje a k přepsání dialogů do odpovídajícího dialektu byla představa o větší spektakulárnosti efektních vlčnovských krojů. Jejich výrazná barevnost přivedla producenty na myšlenku natočit několik davových krojovaných scén (svatba) na barevný materiál. V zahraničí zpracované části barevné kopie však nebyly v běžné distribuci využity. Dalším požadavkem bylo zdůraznění kladného vlivu katolické církve a smířlivější závěr. Ve filmu je tedy značně rozmělněno úderné a příkladné dramaticky zkratkovité finále. Také pojetí některých postav (Francek) sotva odpovídalo náročným představám autorů předlohy. Přesto patří Maryša v pojetí režiséra Rovenského mezi nejvýznamnější díla české kinematografie první poloviny 30. let.

V exportním oddělení Tatrovky pracuje Olga Valentová, jejíž otec byl komunistický odbojář a zahynul za okupace. Mladá žena rekapituluje svůj život a navrací se k otcovým ideálům...

Baladické drama z vesnického prostředí se odehrává v podhůrské oblasti, kde sedláci zápolí s tvrdými přírodními podmínkami i tvrdostí ve svém nitru. Nejvíce překážek jim ovšem klade podivínský majitel mlýna, jenž úmyslně přehradí přívod vody. Samotářský muž se totiž nedokáže vyrovnat se zklamáním v lásce. Narůstající napětí bezmála vede k násilným činům. Původní filmový námět zpracoval Josef Toman jako román pod názvem "Vosí hnízdo".

Už mezi dětmi může zlověstně rašit nesnášenlivost. Přesvědčí se o tom i talentovaný Petr, jehož mezi sebe nepřijmou noví spolužáci - naráží jen na odmítání a dokonce na zradu důvěry. Více než rozkrýt dětské mentality se však tvůrci pokoušejí předložit jakou modelovou společenskou moralitu, které ovšem schází jak věrohodnější motivické zázemí v jednání jednotlivých postav, tak odvaha poukázat na fungování deformovaných vztahů. Avšak úrovně a sdělnosti Schormova filmu Pět holek na krku, který se zabýval obdobným problémem, bohužel nedosáhli.

Konečná tramvaje je místo, na kterém svět končí nebo začíná, záleží na úhlu pohledu a směru jízdy. Stojí tam obyčejný dům, v němž žijí obyčejní lidé. Stanou se z nich hlavní hrdinové filmu, a na několik desítek minut tak mohou být alespoň trochu výjimeční. Sledujeme, jak odcházejí ze svých bytů, vracejí se do nich, míjejí se na schodech, jsou na sebe milí nebo se urážejí. Jejich životy se protínají nebo spojují stejně jako tramvajové koleje. Hlavní postavou je dívka, která se teprve učí žít. Mládí, to jsou pro ni rychlé a úžasné změny. Na jaře lidi pozoruje dalekohledem a je nadšená ze zdánlivých malicherností. V létě má již vážný vztah a musí se rozhodnout o své budoucnosti. Na podzim a v zimě si čím dál tím více uvědomuje, že se všechno neodehrává jen podle jejích představ. Kým bude a co bude dělat, až přijde další jaro?

Podzim 1989: Student Petr Soukup se ničím podstatným neliší od svých spolubydlících z vysokoškolské koleje. Bouří se proti režimnímu konformismu rodičů, prožívá aktivně své lásky i svoji účast na studentské stávce. Autoři dodatečně zapojili do roztočeného filmu reakci na aktuální politický vývoj. Původní námět se vytratil, zobrazení listopadových událostí je povrchní a nepřesvědčivé.

Když bulharský režisér Rangel Vulčanov na sklonku 60. let natočil stylizovaný, teatrálně sošné a proklamativní životopis slavného antického bajkaře Ezopa, sotva tušil, že snímek se ocitne mezi zakázanými. Tehdejším mocipánům se zdál závadný: hlavní hrdina touží po svobodě a nezávislosti, ochoten za své přesvědčení položit i svůj život. Nelíbilo se jim, že otrok Ezop odhaluje nepravosti svých pánů a hlásá, že v případě nutnosti je třeba se jim postavit...

Pád rodiny císařského rady Ullika je pojatý jako průběh jakési sociální choroby, již generuje touha po zisku a moci. Symbolem rozkladu je nová turbína, do které Ullik vkládá poslední naději, jak zachránit svůj krachující podnik.

Na jižní Moravu, do rodné vesnice Velká Samota, se z Prahy vrací ministerský úředník, aby pozvedl upadající JZD, které pomáhal zakládat. Ve své nekompromisní snaze zůstává dlouho nepochopen a osamocen. I po letech přijatelný pokus o společensky angažovanou tematiku. Autoři původně nepředpokládali optimistický konec.

Francoise Saganová zazářila už v osmnácti svým prvním románem "Dobrý den, smutku". Famózní úspěch tohoto díla dal vzniknout mýtu nonkomformní ženy, která způsobila spoustu skandálů, propadla alkoholu i hráčské vášni a měla řadu milostných avantýr. Fascinující pohled do života ženy, která se nebála být skutečně svobodná!

Studentka sexty Eva Martenová se zamiluje do nového mladého profesora Jiřího Hrona. Nemůže se v jeho hodinách soustředit, přestože je na vyučování jako vždy výborně připravena. Na školním výletě se snaží Hrona získat profesorka Bruncvíková, ale profesor na večírku tančí s Evou. Ve škole je Eva opět myšlenkami jinde a odmítne vydat Bruncvíkové Hronův portrét. S pláčem jde za Hronem do kabinetu a ten se jí snaží uklidnit. Jeho přátelské gesto spatří profesor Bernard, který měl už dříve výhrady k Hronovým moderním vyučovacím metodám. Oznámí řediteli, že Hron držel studentku Martenovou v náručí. Když se Eva dozví, že Hronovi hrozí kvůli ní disciplinární řízení, pokusí se o sebevraždu. Bratr její kamarádky Martiny, doktor Pavel Haler, ji však zachrání. V nemocnici Evu navštíví ospravedlněný Hron a vyzná jí svou lásku.

Henri Charriére (1906-1973) byl odsouzen na doživotí a deportován do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Charriére, podle tetování přezdívaný Motýlek, však odmítl rezignovat. Myšlenka na útěk byla to jediné, co ho udržovalo při životě. Získal pro ni i dalšího vězně, slabošského, intelektuálně založeného Degu, jenž se do trestnice dostal za padělání peněz. Několik nezdařených pokusů Motýlkovi vyneslo přísnou samotku a kruté zacházení, přesto bojoval dál.

Inženýr Frank Nor přijde nešťastnou náhodou o zrak. Když ho jeho povrchní snoubenka Eliška opustí, pokusí se Frank o sebevraždu. Aby svůj pokus neopakoval, najme mu otec mladou ošetřovatelku Milenu. Dívka se o Franka vzorně stará, stane se doslova „světlem jeho očí“. Brzy mezi nimi vznikne silné citové pouto.

Neambiciózní" balada (ve smyslu důrazu na dějovost, na kritické hodnocení světa a jeho konfliktů), zaměřující se na základní hodnoty a pravdy lidské existence. Vypráví příběh Vojtěcha, člověka až živočišně přímého, neschopného se přizpůsobit vztahům a zvyklostem venkovského společenství. Vojta bojuje v prvním poválečném roce (1946) s celým světem o svou svobodu a nezávislost, o svou lásku...

Příběh se odehrává v roce 1950 v Hong Kongu. Ip Man se snaží založit školu bojového umění Wing Chun. V Hong Kongu je však velká konkurence, prosadit se a získat skvělé renomé nebude vůbec jednoduché. Dozví se však důležitou informaci. Pokud chce mít úspěšnou školu, musí nejdříve bojovat s mistry z ostatních škol a, pokud je porazí, může si otevřít tu svou. Všechny zápasy vyhraje a pak mu mistr Hong řekne, že by měl organizaci bojových škol platit poplatek sto dolarů měsíčně, jinak bude mít potíže. To Ip Man odmítne. Díky svému známému nakladateli se v novinách po celém Hong Kongu objeví zpráva, že styl Wing Chun, který vyučuje Ip Man, poráží styl mistra Honga na celé čáře. To se Hongovi vůbec nelíbí, protože se všichni chtějí učit Wing Chun. Mistr Hong má neustálé problémy s britskými přistěhovalci, kteří jeho žáky napadají a vulgárně urážejí. Proto nabídne Ip Manovi smír a požádá ho, aby v boji proti Britům spojili síly.

Brendan Frye je spolužáky ze školy označován za podivného samotáře. Jen tak se ničeho nevyleká a má na věci svůj vlastní názor. Je také stále dost zamilován do své přítelkyně Emily, která se s ním před třemi měsíci rozešla a zmizela. Když se mu dívka konečně po telefonu ozve, má vyděšený hlas a žádá jej o pomoc. Brendan ani na okamžik nezaváhá, pomocníkem v pátrání po Emily mu je pouze kamarád Brain, jenž má o dění na škole dokonalý přehled. Oba studenti přitom tuší, že celá věc nejspíše \pořádně smrdí\ a že s ní má něco společného některý z členů zločineckého gangu mladistvých ve městě. Detektivně laděný příběh, odehrávající se v prostředí střední školy v jižní Kalifornii, natočil Rian Johnson, který si k němu napsal také scénář. Film svým dějem plným zvratů, určitým tajemstvím i dalšími prvky připomene tak zvanou americkou \drsnou školu\.

Jeden ze skupinky přátel středního věku přichází vinou tragické nehody o život. Navzdory této události se jeho blízcí rozhodnou vyjet na tradiční, každoroční společnou dovolenou na pláži nedaleko Bordeaux. Jejich vztahy, přesvědčení, pocity viny i přátelství jsou v zápětí podrobeny těžké zkoušce. A nejen proto, že k sobě nebyli vždy zcela upřímní, jsou nakonec nuceni přiznat se k několika více či méně Milosrdným lžím.

Colee a TK jsou vojáci, kteří se vracejí na měsíční dovolenou ze svého působení ve válce v Iráku. Na letišti v New Yorku se setkají s vysloužilým vojákem Fredem. Shoda náhod přivede tuto trojici dohromady a od této chvíle se rozjíždí série dobrodružství, nečekaných zvratů, osobních tragédií i poznání sebe sama. Povahově odlišné hrdiny čeká cesta, na jejímž konci je nové přátelství.

V éře normalizace nalezneme jen málo takových filmů, které by odhalovaly rejdy protisocialistických sil v roce 1968 ještě zavileji nežli tento politický pamflet Karla Steklého. Režisér svůj příběh zasadil do atraktivního taxikářského prostředí, kde se také poctiví a čestní komunisté s uvážlivým ředitelem podniku v čele stávají obětí zakuklených padouchů... Ideologická klišé, těžkopádná inscenace a naprosto toporné vypravěčské uchopení museli být zřejmé už v době vzniku, nyní se film již blíží k nezamýšlené sebeparodii.

Během války na počátku 20. století projíždí nelítostný ale úspěšný velitel Hao Jie se svými vojáky Čínou a dobývá každé město, na které narazí. Jednoho dne zlikviduje také město poblíž šaolinského chrámu a před očima všech mnichů zastřelí zraněného protivníka prosícího o milost. Po slavném návratu domů ho však zradí jeho podřízený Cao Man, díky čemuž Hao Jie přijde o všechno. Holý život si zachrání jen útěkem, přičemž se dostane do stejného šaolinského chrámu, poblíž kterého nedávno raboval. Zcela zničený a pokořený Hao Jie požádá mnichy o přijetí, ti jsou však proti. Spřátelí se ale s místním kuchařem, který mu slíbí že mu pomůže získat si důvěru mnichů.

Asi pětatřicetiletý uzavřený muž Henry Poole (Luke Wilson) koupí domek ve čtvrti, kde kdysi vyrůstal. Nezáleží mu na ceně a nevadí mu ani poněkud zanedbané stavení. Jediné, o co mu jde, je být sám. To se mu však příliš nedaří, neboť prosakující vlhkost na jedné z jeho zdí vytvoří skvrny, které panbíčkářská sousedka Esperanza (Adriana Barrazaová) považuje za zázračné zjevení Ježíšova obličeje. Proti Henryho vůli se na jeho pozemek začnou sjíždět věřící lidé z okolí. Muž je přesvědčuje, že se žádný zázrak nekoná, avšak marně: kdo se totiž „posvátné“ zdi dotkne, je zázračně vyléčen ze svých neduhů. Týká se to i „němé“ holčičky ze sousedního dvorku Millie, s jejíž matkou Dawn (Radha Mitchellová) se Henry stačil sblížit. Muž přesto ztratil poslední zbytky víry. Přitom právě on by zázrak potřeboval ze všech nejvíc: podle lékařů totiž umírá na nevyléčitelnou nemoc.

Marta Dekasová pracuje jako vychovatelka v jedné rodině v posádkovém městečku. Důstojníci oceňují její půvab, zejména poručík Kala, dívka je však zamilovaná do zasmušilého nadporučíka Vargy. Nedokáže ovládnout své city ani když zjistí, že je Varga ženatý.

Juraj Hordubal se po osmi letech vrací z Ameriky, kde vydělal dostatek peněz na zvelebení svého hospodářství. Dcerka Hafie ho však nepoznává a ani žena Polana nedává najevo žádnou radost z jeho návratu. Štěpán Manya byl po celá ta léta čeledínem na statku a lidé tvrdí, že se stal Polaniným milencem.

Profesor Grant podepíše smlouvu s dr. Selínem o prodeji svého vynálezu studeného světla, avšak plány vynálezu zůstanou uschovány v Grantově bytě. Jednání tajně vyslechne iluzionista Durk, který se chce vynálezu zmocnit. Po několika dnech je Selín nalezen mrtev a jeho přítel ing. Bell upozorní policii na žárovku naplněnou jedovatým plynem. Durk vystupuje na oslavě narozenin Grantovy dcery Anny a zmocní se plánů vynálezu.

Dívka prožívá časté noční můry, které ale nikdy neodhalí pointu snu. Se svými přáteli se pokusí svůj sen rekonstruovat, aby zjistila, co to všechno znamená.

FRACEK vypráví příběh třináctileté Luli McMullen (Chloë Grace Moretz – KICK-ASS), která utíká ze zapadlého farmářského městečka v Nebrasce, aby za sebou nechala domov plný smutku a problémů a vydala se do třpytivého Las Vegas vstříc svým bláznivým a často naivním snům. Během svého strastiplného putování potkává řadu podivínů, odpadlíků i outsiderů a brzy ji společná cesta svede dohromady s dvojicí protikladných tuláků: Eddiem (Eddie Redmayne – TEORIE VŠEHO), kulhajícím kovbojem s dětskou tváří a ostrým jazykem, a půvabnou podvodnicí jménem Glenda

Belgické poštovní holuby zavane vítr do Československa, kde ji ale zabil vzduchovkou malý invalidní chlapec. Proč je tak krutý?

V dobách, kdy křesťanská víra téměř nedosahovala k hranicím Skandinávie, byl po dlouhých letech žaláře osvobozen němý muž, divoký barbar. Neznal svůj původ, ani cíl. Říkali mu One-eye. Ocitl se na lodi uprostřed neprostupných mlh severního Atlantiku, která směřovala na západ, vstříc břehům neprobádané Ameriky, snad i bájné Valhally. Po vzoru starých pohanských bohů objevuje One-eye svou pravou podstatu.

Před okresní soud jsou přivedeni tři obžalovaní: ředitel Josef Kudrna a jeho podřízení - inženýr Potůček a úředník Zelenka. Jsou obžalováni z rozkrádání národního majetku, které zjistila hospodářská kontrola na stavbě elektrárny v Blahovicích.

Mezi životním stereotypem a touhou realizovat změnu se ocitá gymnastka Eva a obyčejná žena v domácnosti Věra. První je rozhodnuta završit a ukončit kariéru vrcholové sportovkyně na důležitých závodech, druhá si od péče o manžela a synka „ulevuje“ v mileneckém vztahu, který si však nakonec vyžádá řešení. Ani jedna z protagonistek však nakonec nevyužije nabízenou šanci…

Pověst lyrika československé nové vlny předznamenal režisér Vojtěch Jasný povídkovým snímkem, který natočil v roce 1958. Kvarteto příběhů postihuje prostřednictvím čtveřice postav různého věku lidskou existenci od dětství po smrt. Po „jarním“ příběhu O chlapci, který hledal konec světa následuje letní milostná story mladičké Lenky (Jan Brejchová), podzimní epizoda ze života stárnoucí venkovanky Anděly (Věra Tichánková) a zimní povídka, jejíž hrdinku – nemocnou učitelku (Anna Melíšková – vyprovází autor k temné bráně smrti. Příběhy čerpající tematicky a metaforicky ze čtvera ročních období sjednocuje titulní téma touhy, která hrdiny motivuje různým způsobem, vždy však s jemně melancholickým podtextem. Sny a přání totiž jen zřídkakdy najdou odraz v realitě... Významotvornou roli ve filmu hraje kamera Jasného stálého spolupracovníka, Jaroslava Kučery.

V celovečerním debutu Karla Smyczka se trojice děvčat potýká s prvními životními láskami. Vzájemné vztahy se z původně komického snímku mění v tragédii poté, co vyplave na povrch, že se jedna z dívek zamilovala do nápadníka své kamarádky.

Podle divadelní hry Ludvíka Aškenazyho Host z roku 1960 natočil Otakar Vávra o rok později komorní psychologické drama, které nenápadně signalizovalo uvolňující se atmosféru v československém filmu. Do osudů skupinky protagonistů v zapadlém venkovském hostinci zasáhnou temné stíny minulosti v podobě německého obchodníka Hupperta (Rudolf Hrušínský). Žoviální cizinec, který otevřeně projevuje svoje nacistické názory, připomene hostinskému (Jiří Vala) esesáka, který ho za války mučil v koncentráku.

Rok 1963 přinesl československému filmu posilu v podobě režiséra Jaromila Jireše, který debutoval civilním příběhem podle knižní předlohy a scénáře spisovatele Ludvíka Aškenazyho. Podobně jako jeho generační souputníci z FAMU, i talentovaný debutant byl ovlivněn dokumentaristickým přístupem k hranému žánru. Protagonisté vyprávění – manželé Slávek a Ivana – prožívají jeden důležitý den ve svém životě odděleně. Ivana je na porodním sále, kde rodí jejich prvního potomka, Slávek v práci opravuje rozbité televizory. Manželé však myslí na sebe a na svůj dosavadní, společný život. Jireš s kameramanem Jaroslavem Kučerou použili na svou dobu neobvyklé snímání skrytou kamerou. Autenticitu vyprávění Jireš podpořil obsazením řady neherců. V roli Slávka se však objevil tehdy už zkušený Josef Abrhám.

Na statku sedláka Potužáka pracuje jako pasák koní sirotek Vojta, pracovitý, ale nezkrotný mládenec. S oblibou pytlačí v panských rybnících a lesích a úlovky prodává překupníkům. Potužákova šestnáctiletá Apolenka ho má ráda a on ji rovněž miluje neuvědomělou láskou. Její bázlivý bratr Václav Vojtu obdivuje, ale ten jím pohrdá.

Vlastenecky pojaté vyprávění, poplatné dobové ideologii, líčí Mistra Jana Husa jako buřiče-revolucionáře, který zažehne v českém lidu jiskru sociální vzpoury. Proti ušlechtilému, česky smýšlejícímu Husovi a jeho druhům a přátelům staví režisér zlovolného, zpupného krále Zmikunda (Jan Pivec).

Arnošt Pánek, vedoucí činitel v kterémsi jihomoravském městečku, má narušeny klidné dny. Byl zatčen jeho chráněnec Kvasil, předseda vzorného zemědělského družstva - a obviněn ze znásilnění nezletilého děvčete, z pojišťovacích podvodů a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Naštvaný Pánek se rozhodne sám vyšetřit okolnosti, které vedly k událostem pro něho tak nepříjemným. I když se film režiséra Ladislav Helga zabývá dlouholetým funkcionářem sloužícím komunistickému systému, daleko precizněji se zaměřuje na mentalitu dlouholetého okresního politika, jenž si vybudoval pevnou mocenskou síť a odmítá cokoli měnit na svých metodách, neřkuli odstoupit. Helge vztyčuje důležitou otázku - dotýká se zkorumpovaného svědomí, kdy hmotný blahobyt se stává jediným měřítkem hodnot. Nelze se pak divit, že ti, co odmítají přistoupit na tuto "tichou dohodu", jsou odsouzeni k hmotnému živoření. Stud je jedním z nejdůležitějších filmů 60. let, přesně diagnostikuje tehdejší společenské ovzduší.

Úspěch u Sudoměře rozohnil husitské revoluční hnutí a vojevůdce Jan Žižka míří se svými šiky na pražský Vítkov. Legendární třetí část husitské trilogie Otakara Vávry eskaluje v otevřenou válku mezi husity a křižáky. Hlavní role se znovu chopil Zdeněk Štěpánek.

Módně stylizovaný "pocitový" film o zahraničních studentech v Praze natočil jako svůj debut řecký absolvent FAMU, který od 70. let působí ve své vlasti jako úspěšný filmový režisér a pedagog. Zajímavá je herecká účast předních českých jazzmanů.

Tři volně propojené poetické hříčky o nešťastně zamilovaných samotářích (Pokušení manipulanta, Nastěnčiny sny a Dobrodružství sirotka Rudolfa) ve filmu Jana Němce přináší i první filmové role Marty Kubišové a Karla Gotta. Ve všech třech povídkách dominuje poezie, laskavý humor a nadhled. Úvodní defilé krásek vzbuzuje v duši mladého manipulanta nenaplněnou touhu po doteku, ve fantazii umývačky nádobí se o ni uchází dokonce trojice mužů a podnapilý Rudolf se zamiluje na jakési oslavě...

V poetice dětského filmu lze řešit závažné problémy - třeba citovou rozervanost malého chlapce z dětského domova, jenž přilnul ke svým adoptivním rodičům, avšak po čase se ozvala jeho biologická matka... Příběh je samozřejmě hodně didaktický, uzpůsoben vnímání cílové divácké skupiny, takže mu odpustíme lecjaká zjednodušení, avšak vyhmátnutí ústředního sporu je přesné.

Cizácký šlechtic Lomikar uzurpuje na Domažlicku všechny hrdé Chody. Jednoho dne ale v čele chodské revolty vstane Jan Sladký Kozina a Matěj Přibek, kteří hodlají ukončit Lomikarovu vládu. Natočeno podle slavného románu Aloise Jiráska.

Věra Lukášová žije u své babičky, která nemá pochopení pro problémy dospívající dívky. Jednou najde Věra sešitový román o lásce španělských šlechticů a o boji mezi dobrem a zlem. Když v nejnapínavější chvíli sešity končí, začne si sama vymýšlet další děj. Její fantazie nezná mezí. Dva míče jí nahradí hrdiny, s nimiž mluví řečí složenou ze jmen španělských měst a řek. O prázdninách přijede z Prahy chlapec Jarka, který se stane svědkem její hry. Vysměje se jí a kouzlo fantazie se rozplyne ...

V husitských dobách se náboženská pravda sířila i na hrotech zbraní. Když se husté chystají roku 1430 na výpad do Norimberka tzv. Spanilá jízda., aby tam obhájili své učení, mladý velitel jízdní jednotky zeman Keřský, jemuž zlotřilý křižák kdysi unesl nevěstu, to chápe jako příležitost k osobní mstě. Oldřich Daněk se sice snažil nastolit osobitý výklad historických událostí, přemítá o tom, kam vede zaslepená touha trestat zlý skutek dalším ukrutenstvím, avšak jeho verze působí příliš tezovitě a neživotně, nepovznesla se nad popisně ilustrované výjevy ze starých letopisů českých...

Saskem zničeným třicetiletou válkou táhne komediantská družina principála Fortunata. Student Vavřinec uprchl z Čech a velmi si cení textu Shakespearovy tragédie Romeo a Julie, který získal na svých toulkách světem. Při jednom z improvizovaných představení ve vesnické stodole Vavřinec tragicky zahyne. Titul měl vykompenzovat vysoké náklady na výpravu filmu ze stejného historického období. Viz Putování Jana Amose. Účetně to asi sedlo, ale jinak se film značně nepovedl a diváky výrazněji nezaujal.

V roce 1965 natočil zkušený režisér Jaroslav Mach dokumentární film s hranými scénami, který se zabýval aktuálními problémy populárního českého sportu. Do zákulisí fotbalu se tvůrci podívali prostřednictvím mužstva Slavoje, které se chystá na rozhodující zápas. Pokud trenér Beran své chlapce nedonutí k přesvědčivému výkonu, hrozí jim sestup do druhé ligy. Po řadě dramatických peripetií nastupuje Slavoj na hřiště natolik oslaben, že ho stihne obávaný neúspěch. Fanoušci klubu si naneštěstí nakonec vybijí vztek za prohru „svého“ mužstva na nevinném rozhodčím

Františka Krále postihla v emigraci vážná automobilová nehoda a musel se podrobit plastické operaci. S novou tváří a pod změněným jménem se vrací do Prahy jako nepřátelský agent. Setká se se svou rodinou a začíná pochybovat o smyslu své špionážní činnosti... Efektně realizovaný snímek kombinuje povrchní politickou agitaci s dobrodružnými motivy. Ve své době měl film úspěch a většina diváků ho byla schopna brát docela vážně.

Za dávných časů bylo v Japonsku bráno opuštění klanu jako zrada, ale Kanichiro Yoshimura ze své rodné vesnice přesto odešel. Dostal se do elitní Shinsengumi, školy nejlepších samurajů. A i když zprvu jako samuraj příliš nevypadal, choval se hamižně a pro pár pytlů rýže neváhal sekat hlavy, byl opravdovým hrdinou. Měl k tomu veliký důvod - lásku k rodině, kterou musel zasytit. Když se nad vládou samurajů začala stahovat mračna a přišla dlouhá a nemilosrdná válka, měl krví zbrocený Youshimura jen jediný sen: po letech zase spatřit svou rodinu...

Povídkový diptych z prostředí základní vojenské služby, konfrontující se smyslem pro absurditu všednodennosti, sny a touhy sotva dospělých mladých mužů s realitou socialistické armády. Film, který byl doma vítán jako antimilitaristický, zatímco západní levice jej kritizovala za oslavu vojenství.

Drama o mladém vychovateli z pražského ústavu ochranné výchovy mládeže.

Bezstarostný konzervatorista (Vladimír Javorský) si přes prázdniny přivydělává jako pošťák. Během roznášek dopisů a časopisů flirtuje s dívkami a seznámí se s rozháraným malířem (Petr Čepek). Po náhodném milostném zážitku s Evou (Yvetta Kornová), jež se stará o děti na blízkém táboře, se vrací do Prahy a pokračuje ve studiích. Jednoho dne mu ale Evina kamarádka oznámí, že jeho letní známost s ním čeká dítě. Zdeněk se musí rozhodnout, zda přijme otcovskou roli. Po porodu se navíc dozví, že dítě není jeho...

Když mladý nizozemský stát, stojící na prahu občanské války, napadne Anglie společně s Francií, najde se pouze jediný člověk, kterému lze svěřit velení holandské flotily. Je to Michiel de Ruyter, který vešel do světové historie, a zejména do dějin námořních bitev, jako jeden z největších admirálů vůbec.

Veteráni první světové války se vrací do Rumburku. Rakouský dril zde pokračuje, proto začínají chystat revoltu. Do těchto událostí vstoupí i jedna temperamentní tanečnice.

Ve filmu Lev s bílou hřívou nejde tolik o fakta ze skladatelova života, jako spíše o milostné a jiné inspirační zdroje jeho tvorby a jeho urputný a vášnivý zápas o pravdivost hudebního vyjádření. Zachycuje dvě podstatná období Janáčkova života: v první části je to boj za prosazení jeho stěžejního díla - Její pastorkyně - a tragické události skladatelova života. Druhá část čerpá z etapy posledního desetiletí jeho života a zachycuje horečnatou skladatelskou činnost, podnícenou milostným vztahem k mladé ženě.

Jedenáctiletý Moon strávil svůj dosavadní život uprostřed lesů. Jeho otec nechtěl žít v civilizaci a podmaňovat se řádu, který s sebou život ve městě přináší. Po jeho smrti ale zůstává Moon úplně sám, opuštěný a vyděšený, že pokud ho úřady najdou, pošlou ho do dětského domova. Nějaký čas se mu sice daří skrývat, ale zanedlouho skončí tam, kde nechtěl - v dětském domově. Přestože tu nalezne zázemí a opravdové přátelství, touha po svobodě je stále příliš velká. A tak Moon a jeho kamarád Kit plánují útěk...

O člověku, který postupně začal v životě ztrácet sebezáchovnou imunitu proti všemu nepravému, nemravnému, polocharakternímu, co se tváří tak nevinně, samozřejmě a normálně; začal si to připouštět právě jako nepravé, nemravné a znehodnocující lidský život. Přestal to považovat za normální - a v tom okamžiku se ocitnul v konfliktu se sebou samým a se světem všech "normálních" lidí okolo sebe. Modelovost prostředí a situací, alegoričnost záměru i řada scén je zdánlivě popřena dokumentaristickou věrohodností obrazového zpracování. V rovině podobenství se pohybují stylizované postavy, pojmenované křestními jmény herců. Odloučení a uzavřenost zdůrazňují převažující interiéry, záběry pozorování světa přes sklo, symbolika oken. Z jemných náznaků gest a pohybu, často i z existenciálně křečovité herecké akce se dozvídáme o myšlenkách a duševním stavu hrdinů, o jejich osamocenosti a existenciální úzkosti, neschopnosti živé, upřímné mezilidské komunikace. Svět Evalda Schorma hledá dobro, lidskost, pochopení a toleranci. Ve filmu debutoval vynikající český kameraman František Uldric

Hlavní postavou je čtyřicetiletý architekt Jan Kolvara, který sice zapomněl tašku se sportovním oblečením v telefonní budce, ale přesto se z jakéhosi trucu pustí do dálkového pochodu...

Julia Sandburgová se ani po 16 letech není schopná smířit se ztrátou své tříleté dcery Maggie, která záhadně zmizela během krátké matčiny nepozornosti v parku. Manžel a syn Chris se jí snažili být oporou, ale Julia si vytvořila proti svému okolí bariéru sestavenou z bolesti, hněvu a zoufalství. Její život změní setkání s mladou Louise s tajemnou minulostí. Dívka oživí tragické vzpomínky a Juliiny psychické problémy naplno vyplavou na povrch. Louise zároveň vzbudí ve zlomené ženě iracionální naději, že je její pohřešovanou dcerou.

Tento dojemný příběh, natočený na motivy stejnojmenného bestselleru z pera Paula Coleha, připomíná, že všichni lidé někdy potřebují v životě druhou šanci.

Bud (Bud Spencer) je bývalý špičkový boxer. S boxem přestal po té, co prohrál zápas kvůli nekalým praktikám soupeře. Teď se mu naskytla příležitost vyrovnat účty a dát několika všivákům pořádně do nosu. Ujme se tréninku začínajícího boxera, ze kterého chce udělat profesionála, který bude schopný porazit ty nejlepší

Uherská šlechtična Erzebet Bathory je bohatá, obdivovaná… a obávaná. Její krása je údajně draze vykoupena krví nesčetných nevinných obětí, v níž se koupe, aby si uchovala svěžest mládí! Kam až je ochotna zajít pro lásku a kde leží hranice mezi pravdou a mýtem?(oficiální text distributora)

Jeho země je rozvrácena občanskou válkou a Zhao, obyčejný muž, proto vyslyší volání povinnosti a z nejskromnějších poměrů se na křídlech odvahy a vynalézavosti vznese až k velení armády, pověřené osvobozením země od ďábelského vojenského vládce. Zhaovo hrdinství se díky jeho skutkům, cti a snu o sjednocení rozděleného národa stává inspirací a legendou, ale jak léta jdou, trůn přechází z jedněch rukou do druhých, a válka zuří dál. Když je pak nastolen nový král, rozhodne se, že míru může být dosaženo jen definitivním zničením všech velkých vojenských vůdců - a stárnoucí Zhao se vydává do své poslední a největší války. Na cestu dobrodružství, které navěky pokryje jeho jméno slávou.

Vizita v jedné velké nemocnici začíná v mužském pokoji, kde nejtěžšími pacienty jsou pan Kodýtek a starý sklerotický Zima. V pokoji žen je to dvaadvacetiletá Prokopa s rakovinou plic. Doktorka Marie Nováková má nepříjemný rozhovor s dlouholetým přítelem doktorem Hahnem, který ji podvádí s mladou a pohlednou sestrou Jiřinou. Po roztržce Hahn odejde do inspekčního pokoje a zde je záhy nalezen zavražděný. Vedle mrtvého těla leží plnící pero. Do nemocnice se nastěhuje kriminálka. Během vyšetřování přibývá podezřelých: Marie, Jiřina, MUDr. Hošková, Zima, profesor; každý z nich při výslechu zalhal a každý by mohl být vrahem. Při noční službě pozve Marie do inspekčního pokoje Prokopu na kávu. Prokopa se bojí, že umře, Marie se ji snaží povzbudit milosrdnou lží. Listuje v chorobopisu Prokopy a najde tam nedokončenou větu, napsanou Hahnovým písmem. Ihned pochopí, že Hahna zabila Prokopa. V noci nešťastná, smrtelně nemocná pacientka spáchá sebevraždu. Ráno se život v nemocnici vrací do starých kolejí.

Morrie je muž ve středních letech. Po smrti rodičů zvládl vychovat dva mladší sourozence a nyní žije se svou ženou klidným životem. Oba sourozenci se však vracejí zpět do rodného hnízda a Morrie musí řešit problémy psychicky labilního Jaye a životem tápající Idy. Všichni tři cítí, jak důležitá je pro ně rodina a všichni tři také hledají ve svých životech štěstí.

V roce 1978 ještě ženský fotbal neexistuje. Patnáctiletá Gracie Bowenová (Carly Schroederová) žije s rodinou v New Jersey, kde se otec a všichni tři sourozenci věnují fotbalu. Také Gracie je kopanou přímo posedlá, ale jediný, kdo v ni věří, je starší bratr Johnny (Jesse Lee Soffer). Otec si odmítá přiznat, že jeho dcera má talent, protože holky by prostě fotbal hrát neměly. Gracie se nicméně nenechá odradit a je odhodlána udělat cokoliv, aby se tento názor změnil a ženy také mohly hrát fotbal profesionálně. Johnny však tragicky umírá při autonehodě a její naděje se hroutí…

Robert Forrester (Paddy Considine) opouští město a hledá nový život na okraji malého městečka. Doufá, že tu ve své nenápadné práci leteckého inženýra zapomene na stres z nadcházejícího rozvodu s přelétavou Nickie Grace (Caroline Dhavernasová). Oporou jeho nově nalezené tiché existence je však nutkání, jemuž nedokáže odolat. Každou noc je při návratu domů přitahován k jednomu domu. Zastavuje auto, vypíná světla a kráčí tmou, dokud není dost blízko, aby mohl nahlédnout do osvětlených oken. Ačkoliv nezná její jméno, pozoruje Jenny Thierolfovou (Julia Stiles) jak umývá nádobí, vaří, dělá domácí práce. Jedné noci se však dostane příliš blízko - Jenny vyjde z domu a uvidí ho. Místo, aby zavolala policii, pozve ho dál. Karta se náhle obrací a Jenny začíná sledovat Roberta. Z pocitu viny i okouzlení je vtahován do vztahu s Jenny, který má ale hrozivé následky; Jennyin přítel Greg Wyncoop (James Gilbert) Roberta varuje. Jednou v noci Greg Roberta sleduje a blízko řeky se porvou . Když Greg upadne a uhodí se do hlavy, Robert stačí utéct. Když se Greg nevrátí do práce a je prohlášen za pohřešovaného, Robert se stává prvním podezřelým z jeho vraždy. Jak se napětí zvyšuje, odvíjí se hrůzný sled událostí, vedoucích k Robertově téměř nevyhnutelné zkáze.

Bývalý policista Bob Malone nemá zrovna svůj den. Hrozí mu exekuce, v kapse nemá ani vindru a bankomat mu právě spolkl poslední kreditku. Když už si myslí, že to nemůže být horší, je zatčen a přímo z policejní stanice unesen členem japonské Yakuzy. Japonský gang má nevyřízené účty s tamním mafiánským bossem a Bob se do jejich války připletl náhodou. Mafiáni na to však neberou nejmenší ohledy..

Radovánky v Mexiku byly fajn, ale bujarý dívčí prázdninový víkend skončil a nadešel čas vrátit se domů. Proto také nyní Jules (Cameron Goodmanová) a Mel (Peyton Listová) stojí promáčené deštěm na téměř liduprázdném, do tmy se halícím letišti. A to někomu, kdy by se rád ke své rodině dostal živý a zdravý, navíc když je ten někdo dvojice velmi pohledných slečen, rozhodně nepřijde jako nejbezpečnější místo k přenocování. A jelikož nikde nejsou ani taxíky, rozhodnou se dívky ještě s několika dalšími spolucestujícími přijmout lákavou nabídku na první pohled sympatického a neškodného řidiče transportního minibusu, který je ochoten všechny opozdilce odvézt blíže k městu. To, že někdo vypadá neškodný, ale neznamená, že je takový i ve skutečnosti. A stejně tak není nikde psáno, že noc, která začala obyčejně, musí nutně i obyčejně skončit. Tenhle spoj totiž míří přímo do pekla v děsivém americkém autorském thrilleru Edwarda Andersona z roku 2008.

Cesta do pekla a zpět. Výbušná akce uprostřed běsnící války. Letadlo s význačným diplomatem bylo během 2. světové války sestřeleno nad územím ovládaném Japonci. Na místo je vyslán australský výsadek, aby muže zachránil. Nebezpečná mise s sebou přináší spoustu krutosti a válečného běsnění, které bude stát život nejednoho z vojáků...

"Na přelomu 10. a 11. století se v bratrovražedném boji mezi Přemyslovci a ostatními rody rozpadla boleslavská říše, ze sporů těžil především německý císař. Tehdy se zdálo, jakoby český stát i rod jeho knížat byly před zánikem..." Těmito slovy scénáře se začíná odvíjet příběh filmu Oldřich a Božena, jehož námětem se stala stejnojmenná divadelní hra Františka Hrubína.

Tunnel Rats vypráví o jednotce tzv. tunelových krys, jejíž členové se vydávají do klaustrofóbických tunelů ozbrojeni často pouze ruční pistolí a baterkou a které si vlastnoručně ve vietnamské válce skutečně Vietcong budoval vlastníma rukama, jako kryty před leteckým bombardováním. Tento drsný film ukazuje, jak bylo strašlivé nějaký z takovýchto krytů navštívit.