Dokumenty






Amy

Kým ve skutečnosti byla dívka, která stojí za slavným jménem Amy Winehouse? Co tato hudební ikona skrývala před okolním světem a proč zemřela v pouhých 27 letech? Celovečerní dokument nechává promlouvat zejména Amy samotnou prostřednictvím dosud nezveřejněných archivních záběrů, rozhovorů, ale především skrze její hudbu a původní texty, které vždy reflektovaly aktuální události jejího života. Vidíme Amy jako obyčejnou dívku s obrovským talentem a touhou zpívat, jako zjevení ohromující hudební fajnšmekry, jako popovou hvězdu obletovanou fanoušky i jako oběť manipulovanou manažery a pronásledovanou bulvárními novináři, unikající k závislostem. Za známým mediálním obrazem ale odhalujeme hlavně Amy, která skutečně touží jen po dvou věcech: opravdové lásce a hudbě.

Dokument Olgy Špátové o posledních letech architekta Jana Kaplického, zabývající se mimo jiné jeho projektem Národní knihovny, jenž je se proslavil názvem Chobotnice.

Tři exkluzivní automobily překračují hranice a projíždějící polodivokou krajinou. Černá limuzína a dva sportovní roadstery z 60. let ostře kontrastují s polorozbořenými, často zcela opuštěnými usedlostmi, zarostlými cestami a prázdnými kostely. Zvlněná krajina na obzoru pomalu přechází do vrchoviny a pozvolna se z ní vytrácejí stopy moderní civilizace. Blíže neurčené teritorium, blíže neurčený čas a přece se zdá být všechno povědomé. Šest lidí pevně usazených v bezpečí svých automobilů se vrací do míst, se kterými jsou dědičně spjati.

Snímek Rino – Příběh špiona popisuje biografickým stylizovaným způsobem příběh člověka, který je známý jako jediný špion bývalého východního bloku, jemuž se podařilo úspěšně proniknout do americké CIA a vynášet odtud informace pro československou rozvědku a KGB.

Z města cesta Bolka Polívky, Evy Holubové, Petra Čtvrtníčka, kočího Hrušky a trampa Kima je žánrově poetickým dokumentem o skutečné cestě všech jmenovaných osob na ves a do přírody. Popisuje jejich pokusy žít mimo město a sleduje jejich návraty do něj.

Letectví. Ve svých počátcích fascinovalo všechny československé obyvatele. Podívejme se na dobový propagační film.

Dokumentární film o Emilu Zátopkovi seznamuje s jeho životopisem i všemi význačnými závody, jichž se zúčastnil.

Komik Bill Maher ve spojení s režisérem snímku Borat Larrym Charlesem vypovídá o tom, jak náboženství nezdravě ovlivňuje lidský život.

Rozsáhlá kolekce informačních a osvětových filmů z let 1948 až 1959 reflektuje proměny české společnosti 50. let v jejích pracovních zvyklostech i volnočasových aktivitách.

Dokumentární film Jiřího Lehovce Miliony na dlažbách zachycuje počátky třídění a recyklace komunálního odpadu v Praze. Od sběru a svozu přes třídění až po spalování a výrobu cihel ze strusky. Komentář k filmu napsal básník Jaroslav Seifert.

Krátký film o objevitelském díle našeho věhlasného orientalisty prof. Bedřicha Hrozného. Seznamuje nás, mimo jiné, zejména s kulturou staré maloasijské říše Hatti, z 2. tisíciletí před Kristem, kterou obývali Hethité, jejichž řeč i písmo rozluštil teprve prof. Hrozný. Cena a zajímavost tohoto snímku je zřejma z toho, že bude - kromě jiných - předveden také na mezinárodním filmovém festivalu v Indii.

Jak se natáčela Komediantská princezna (1936) Miroslava Cikána.

Dokumentární film z produkce Olympic Channel o tom, jak Česko v roce 1998 na zimní olympiádě v Naganu šokovalo svým vítězstvím v hokejovém "turnaji století".

Chemické pochody při kuchyňské úpravě potravin jsou doloženy laboratorními testy a mikroskopickými snímky včetně sběrných záběrů.

Továrna na cukrovinky – cesta sladkostí od zpracování řepy v cukrovarech přes bonbonovou hmotu až po hotové výrobky.

Krátký film doporučuje čtenářům, aby se věnovali hodnotné literatuře a přestali číst brak.

V novém filmu o „Dětech mé sestry“ trvají děti na tom, že pojedou do Afriky pracovat na podporu ohrožených zvířat. Strýčkovi Erikovi se moc nechce, ale nakonec souhlasí. V Africe se ke svému překvapení setkají i se slečnu Flinth. Všichni odjedou na výlet, ale slečna Flinth je unesena pytláky a začíná záchranná výprava.

Celovečerní dokumentární portrét, natočený režisérem Filipem Remundou, zachycuje Jáchyma Topola v letech 1999-2002, resp. době vzniku jeho nové knihy Noční práce. Jáchym Topol zde vystupuje nejen jako spisovatel, ale také jako novinář, "autorský čtenář", textař, manžel, otec, syn, milenec, veřejně známá osobnost, mýtus, exhibicionista, neurotik, nevoják píšící o válkách, vášnivý čtenář, katolík, cestovatel, vykořeněný strom... Portrét mnoha známých i neznámých tváří jednoho z nejpozoruhodnějších autorů současné české literatury vznikal v nevšedních (návrat do rodné obce), svátečních (křest nové knihy) i zcela běžných dennodenních momentech. Snímek je dílem mladého režiséra Filipa Remundy, který získal hlavní cenu v soutěži dokumentárních filmů na MFF v Karlových Varech 2002 za film Obec B a který se podílel na režii kontroverzního dokumentu Český sen.