Animované filmy


V bájné krajině starých Keltů žije na osamělém majáku otec s dcerou a synem. Život celé rodiny se obrátí vzhůru nohama ve chvíli, kdy se ukáže, že malá dcerka je poslední z tuleních víl. Jedině ona totiž může písní moře zachránit všechny pohádkové bytosti, které proměnila v kámen čarodějnice Macha. Po vysoce ceněné animované pohádce Brendan a tajemství Kellsu přichází irský režisér Tomm Moore s dalším kouzelným příběhem v celovečerním filmu. Nádherně animovaný svět keltských mýtů a nadějeplné vyprávění o síle rodičovské a sourozenecké lásky vynesly mladému režisérovi nejen srovnání s největšími mistry animovaného filmu, ale také už druhou nominaci na Oscara.

Slavný večerníček o dvou šikovně nešikovných kutilech, kteří nejdříve vše zvrtají, aby si nakonec ke svému cíli dokázali najít cestu. A je to!

Slavná pohádka o krtečkovi, jehož příběhy se staly univerzální zábavou pro děti z celého světa.

Ztrácejí se vám doma ponožky? Tak u vás určitě žijí Lichožrouti - tajemní tvorové, které nikdo nevidí a čekají na tu správnou příležitost....

Celovečerní povídkový animovaný film je sestaven ze čtyř animovaných epizod a hrané části, která vše spojuje a vytváří rámec příběhu. Každá z pohádek bude zpracována jinou technikou a jiným tvůrčím týmem. První epizoda inspirovaná Pohádkou o princezně, která se nesmála, je animována poloplastickou technologií. Režisérem této povídky je Břetislav Pojar a výtvarníkem Pavel Koutský. Druhý příběh využívá klasickou animaci loutek. Výtvarníkem a režisérem je Michal Žabka a příběh o Víle a účetním je zábavný pro děti a poučný pro tatínky. Třetí část je animovaná velmi neobvyklou technologii papírové ploché loutky v reálném prostoru. Výtvarníkem je Bára Dlouhá a režisérem František Váša. Příběh o rybáři, jeho ženě a zlaté rybce je známý, jeho nová interpretace ve světě kol a motorů je však naprosto nová. Čtvrtá epizoda se odehrává v nedaleké budoucnosti. Režisér a výtvarník Libor Pixa doufá, že zdravý rozum zvítězí nad chamtivostí a touhou být za každých okolností první. Režisérem hraných předělů bude Jakub Kohák. Vypravěčem bude zpěvák skupiny Chinaski Michal Malátný.

Tihle tři umí natropit nejednu neplechu a ani dnes nezůstanou pozadu. Společně s nimi zažijeme dobrodružství staré 65 milionů let. Splňte si svůj sen! Připoutejte se, stroj času vyráží na cestu! Ernie, Max a Julia se ocitají v hnízdě toho nejhoršího z nejhorších. T-rexe! K jejich překvapení se nestanou potravou, ale jsou bráni jako mláďata a tak začíná jejich dobrodružství! Budou čelit prehistorickým monstrům a nebezpečí na každém kroku aby si zajistili návrat zpět do své doby. Naštěstí nebudou sami, protože potkají spousty zajímavých stvoření a s nimi není o zábavu nouzi. Podaří se Erniemu, Maxovi a Julii bezpečně vrátit domů? To zjistíte, ale teď..

Groteskní příběh hodného žáčka a podlézavého šplhouna a roztržitého, ale tvořivého chlapce patří do zlatého fondu světové animace. Film o síle fantazie podle předlohy Miloše Macourka se stal výkřikem proti soudobému šedivému drilu, ale zároveň okouzlil zahraniční poroty typicky brdečkovským vtipem a bravurní animací, jaká tehdy v Evropě neměla obdoby.

eselé příhody dvou oživlých klubíček vlny, které v podobě panáčka a panenky dovádějí s dalšími šicími potřebami, jenž zůstaly odložené v košíku na stole. Autoři snímku naznačují dětem, že v kterémkoliv předmětu v jejich blízkosti může být ukryt hrdina nebo příběh, a jak snadné je probudit je hrou k životu. Snímek natočila v roce 1962 v gottwaldovském studiu režisérka Hermína Týrlová ve spolupráci s výtvarníky Ludvíkem Kadlečkem a Václavem Dobrovolným. Hudbu složil František Belfín.

Příběh modré zástěrky, která touží létat. S pomocí papírové vlaštovky se jí podaří splnit si tento sen. Po dobrodružné cestě obětuje zástěrka svobodu. Zacelí trhlinu na obloze a stane se součástí modrého nebe. Loutkovou koláž se surrealistickými prvky natočila podle námětu Václava Čtvrtka v gottwaldovském studiu v roce 1965 režisérka Hermína Týrlová ve spolupráci s výtvarníkem a animátorem Janem Dudeškem. Chvílemi strašidelný příběh o souboji dobra, svobody a zla hudbou podbarvil Zdeněk Liška.

Kreslený seriál o dvojici medvědů, kdy jeden je malý a hloupoučký a druhý vytáhlý a vychytralý. Jednoho dne se potkají u Kolína a od té doby spolu prožijí spoustu dobrodružství....

Proslulá humorná pohádka o divotvorném hrnci, který má schopnost rozmnožit cokoli, co do něj člověk vloží aneb co se stane, když do jednoho takového hrnce spadne dědeček. Tradiční motivy tvůrce nahradil současnými atributy a vytvořil tak svižnou kreslenou grotesku.

Kreslený film podle stejnojmenné pohádky spisovatele Karla Čapka a ilustrací jeho bratra výtvarníka Josefa Čapka vypráví o pošťákovi Kolbabovi, poštovských skřítcích a dopise bez adresy. Bez náhody a kouzel poštovských skřítků by listonoš Kolbaba nikdy nedokázal doručit dopis, na který zamilovaný šofér zapomněl napsat adresu. Snímek natočil v roce 1961 v pražském studiu Bratři v triku režisér Eduard Hofman s hudbou skladatele Jiřího Srnky a s vynikající interpretací textu Karla Högera.

Strašlivý loupežník Lotrando udělal zásadní chybu, když poslal svého jediného synka, Lotranda mladšího na studie. Vzdělaný a útlocitný chlapec nedokázal po otci převzít loupežnickou živnost a bylo jen dobře, že se toho zklamání Lotrando starší nedožil.

Adaptace neuvěřitelných příhod australského osadníka Kamenáče Billa, hrdiny povídek spisovatele, novináře a především humoristy Dala Stivense. Tentokrát musí neohrožený osadník Kamanáč Bill čelit vynalézavým útokům zlomyslných zajíců. Kreslenou grotesku natočil v roce 1964 v pražském studiu Bratři v triku režisér Václav Bedřich s výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem a skladatelem Ferdinadem Havlíkem.

Ploškový snímek o holčičce Otýlii, která při každém psaní umazala inkoustovými kaňkami nejen celý sešit a lavici, ale i sebe. Když ji jednou paní učitelka chtěla umýt ve zmizíku, tak zmizely nejen všechny kaňky, ale Otýlie celá zneviditelněla. Podle vlastního námětu natočil v roce 1965 spisovatel a scenárista Miloš Macourek s režisérem Stanislavem Látalem a výtvarníkem Janem Brychtou v pražském studiu Loutkového filmu. Hudbu složil Jaromír Vomáčka a komentář namluvil Karel Höger.

Scény a výjevy z vesnického života v rytmu lidové hudby a v podání figurek z kukuřičného šustí natočil podle vlastního námětu režisér a animátor Milan Šebesta v roce 1981 v gottwaldovském studiu jako poctu folkórnímu umění a lidovému řemeslu. Křehké figurky z šustí vyrobila Ludmila Kočišová z jihomoravské obce Vnorovy, nositelka tradice lidových řemesel. Ač autorka vycházela z tradičních předloh, každá figurka je originálem. Hudbu, kterou nahrálo hudební seskupení Hradišťan, složil Jiří Pavlica.

V jedné daleké a velmi horké zemi žil malý klouček. Jeho černá maminka mu říkala Můjmalí a měla ho tak ráda, jako mají rády své děti všechny maminky na světě. V této zemi však žil i zlý a zlomyslný kouzelník Chodibos Uhahula, který závistivě pozoroval malého Můjmalího, jak se dokáže radovat ze života a vesele si po celý den skotačit. Můjmalí si hrál okolo chýše a kouzelník zatím uvažoval: „Kdybych já měl takového kluka, nedovolil bych mu takhle utrácet čas. Já bych si z takového kluka udělala sluhu. Vařil by mi a uklízel, nacpával dýmku nebo prosekával trávu, abych na všechno dobře viděl.“ A zle se při svých myšlenkách zachechtal. „Vlastně je to ohromný nápad,“ uvědomil si kouzelník a rozhodl se svůj plán uskutečnit. A tak se stalo, že jednou malého Můjmalího unesl přes devatero pouští a devatero pralesů do své kouzelnické chýše. Pro Můjmalího to byl konec dětství a všech krásných her. Stal se z něho kouzelníkův sluha. Kouzelník ho zle šikanoval, stále si pro něho vymýšlel novou a novou práci a sám si zatím lenošivě hověl. Můjmalí byl velmi smutný. Nic ho netěšilo. Až tu jednoho dne objevil nedaleko chýše malou opičku, která si tam ve spleti lián hrála a vesele poskakovala. Opička se stala jeho přítelkyní a také jedinou radostí. Můjmalí svému pánu sloužil poctivě a věrně. Ten však neměl na mysli nic jiného, než vymýšlet, co by zase komu provedl zlého, co by pokazil a koho by svými kousky potrápil. Měl k tomu kouzelné liány, jež splétal do uzlů, a kolik uzlů uvázal, tolik zlomyslných kousků i provedl. Jeden byl horší než druhý. Malá opička se pro Můjmalího velmi trápila a přemýšlela, jak by na kouzelníka vyhrála. Až na to jednoho dne přišla. Přimíchala Uhahulovi do tabáku opojnou bylinku, po které zlosyn usnul tvrdým spánkem. Zatímco kouzelník spal, pustila se do rozvazování uzlů. Rozplétala jeden za druhým, a z toho byla celá udýchaná. Vždyť ani pro šikovnou opičku to nebyla jednoduchá a lehká práce. Můjmalí také nezahálel. Když se opičce nepodařilo uzel rozplést, vzal nůžky a šmiknutím ho rozetnul. Čím kdo zachází, tím také schází, říká jedno lidové přísloví. A tak s posledním uzlem bylo zlomeno i poslední Uhahulovo kouzlo. Můjmalí byl odnesen zpět do rodné chýše, kde ho šťastná maminka sevřela do své náruče, v níž mu bylo, stejně jako všem dětem, nejlépe.[jabl] Konec kouzelníka Uhahuly.

Kluk a jeho pes navštíví hrad, kde potkávají oživlé pohádkové postavy. Pokusí se zachránit krásnou spící princeznu, ale nakonec zjistí, že na hradě se právě natáčí filmová pohádka.

Animovaný snímek líčí atmosféru doby, ve které žili mamuti. Tatínek vypráví synovi, jak se správně loví mamut. V tom mamut prorazí stěnu jeskyně a všichni před ním ve strachu utečou... Nakonec však triumfuje malý kluk, který jej uloví svou vynalézavostí.

Příběh rozpustilých dětských kalhotek, zástěrky a dupaček, sušících se na šňůře. Veselá pohádka je určena nejmenším divákům.

Jak veselé barvičky přemohly škarohlídské štětce. Ve výtvarné dílně malíře ožívají štětce a barvy a dochází mezi nimi k souboji.

Krajinou se táhne dálnice, po níž přejíždějí kolony aut. Přeplněná komunikace je nebezpečná, a když nejsou řidiči pozorní, stane se občas i nějaká nehoda. Po silnici hrkotá traktor, který předjíždí malé starobylé autíčko s řidičem. Muž jede pomalu, takže rychlá motorka se kolem něho mihne jako šíp. Nad krajinou poletují dvě hrdličky a řidič je zálibně pozoruje. Mezi tím rychlé závodní auto prudce narazí do motorky a přeřízne ji v půli. Náš opatrný řidič zaparkuje před hezkým domkem a jde dovnitř ke své rodině. Autíčku se však nechce zahálet. Rozjede se po parkovišti a vesele zabliká svými světly na druhé autíčko, které stojí opodál. To je ovšem mladá dáma, která míhá svými dlouhými řasami a pokradmu sleduje produkci galantního souseda. Vystrčí slunečník a cudně se za ním schovává. Autíčku se jeho protějšek také zalíbil. Rychle kolem slečny projíždí a dělá jednu piruetu za druhou. Milostná hra je přerušena hlukem závodního auta, které se zastavilo na parkovišti hned vedle nich. Malé autíčko však nechce nevítaného soka pustit blíž ke své lásce a neohroženě se mu vydá vstříc. Závoďák vystřelí na autíčko všechny své náboje, ale to se docela dobře brání. Během boje vesele hodí kytici růží na kapotu své lásky a panenka mu zamává na povzbuzení svým slunečníkem. Nepřítel se však jen tak lehce nevzdá. Promění se ve válec, který autíčko rozmázne na placku. Slečna se dá do pláče, ale není jí to nic platné. Její milenec však není zničen. Dá se dohromady a promění se ve velké závodní auto, schopné konkurence. Válec se proti němu znovu rozjede, ale autíčko rychle zmizí. Uniklo právě včas a auto-dívka se vesele zasměje. Její reakce válec rozzlobí tak, že se rozjede přímo proti ní. Nešťastnice se kryje pod slunečníkem a vysílá SOS. Malé autíčko se změní v rytíře a vystrčí proti válci své břevno. Válec se změní také v rytíře a oba se ostrými dřevci vrhnou proti sobě. Dojde i na dělové koule, ale nakonec autíčko vypouští ze svého toulce šíp, který protivníka zasáhne přímo do srdce. Vítěz se změní v okřídlené letadlo a spěchá ke své milé. Nechává za sebou ve vzduchu řadu srdíček. Jenomže jeho protivník se promění v draka a ohrožuje ho i ve vzduchu. Letadlo se zřítí k zemi. Z domku vychází řidič a dívá se na trosky letadla. Chvíli kroutí nad proměnou svého auta hlavou, ale pak se do něj přece jen dostane. Sedne si za volant a otvorem vpředu vystrčí své dlouhé nohy. Auto se ne a ne rozjet a tak nakonec řidiči nezbývá nic jiného, než použít svých končetin a vydat se na silnici se svým autíčkem po svých. Zatímco slečna pláče, přijíždí jeřáb a odklízí zbytky po poraženém vetřelci. V dálce mizí řidič se svým pojízdným – nepojízdným vozidlem.

Kreslený snímek podle známé pohádky spisovatele Karla Čapka a ilustrací jeho bratra výtvarníka Josefa Čapka vypráví o drvoštěpovi, který vyléčil sultánovu dceru. Ač má drvoštěp na začátku slova “dr”, přesto není doktor. A jak se mu to tedy podařilo? Protože věděl, že slunce a čerstvý vzduch jsou někdy nejlepšími lékaři. Snímek dokončil v roce 1963 v pražském studiu Bratři v triku režisér Eduard Hofman, hudbou doprovodil skladatel Jiří Srnka a komentář nezapomenutelně převyprávěl Karel Höger.

Český krátký loutkový film, do něhož je úspěšně včleněna část hraná herci. Do hračkářovy dílny vtrhne gestapák a chce zatknout majitele. Ten nečeká a uprchne. Hračky se proti nevítanému hostu, který je ze zlosti nad neúspěchem surově ničí, vzbouří a vyhlásí mu boj. Jejich společnému postupu a vynalézavosti, která je lepší zbraní než gestapákův revolver, se podaří přimět tupého nacistického surovce k útěku. Vedle vtipného groteskního děje přináší tento loutkový film zlínské výrobní skupiny i dobrou tendenci, jejíž vyjádření na konkrétním ději je srozumitelné i pro nejmenší diváky.

Kreslená pantomimicky minimalistická bajka o nutnosti a prospěšnosti vzájemné spolupráce.

Plastiková figurka potěší a zabaví malé dítě v postýlce. Krátký příběh byl realizován jako reklama na hračky z umělých hmot.

Český kreslený středometrážní film, který čerpá námět z lidové pohádky Boženy Němcové. Přitroublý čert Kokeš je Luciperem poslán na svět, aby přinesl kněžnu, která je už přetížena četnými hříchy. Nedopatřením se však stane, že Kokeš místo kněžny přinese ráznou vesničanku Káču, která obrátí peklo vzhůru nohama, takže Kokeš se s ní musí co nejrychleji vrátit na zem. Tam si Káču vezme na starost Jíra, kterému za to Kokeš slibí, že půjde hned pro kněžnu. A svůj slib opravdu splní.

Český loutkový film vypráví o neposedném míčku Flíčkovi, kterého unesl drak. Dědeček s babičkou, kterým míček patřil, ho tak dlouho hledali, až ho našli a za pomoci vojáčka, benzináře a sadaře draka zničili.

Pohádku o marnivé princezně a chudém princi, který v přestrojení za pasáčka vepřů potrestá princezninu pýchu, natočila režisérka a animátorka Hermína Týrlová v roce 1955 v gottwaldovském studiu podle stejnojmenné předlohy H. Ch. Andersena. Pro každou loutku a dekoraci zvolili výtvarníci Ludvík Kadleček a Václav Dobrovolný podobu, která už na první pohled vystihuje její charakter. Atmosféru pohádky dokonale vytváří hudba Zdeňka Lišky a verše Milana Kundery v brilantním přednesu Karla Högera.

První česká loutková groteska, kterou natočila režisérka a animátorka Hermína Týrlová v období protektorátu ve zlínském filmovém studiu ve spolupráci s Ladislavem Zástěrou, Pavlem Hrdličkou a skladatelem Miroslavem Poncem. Za námět Týrlová zvolila příhody Ferdy mravence, hrdiny populárních komiksových příběhů výtvarníka a spisovatele Ondřeje Sekory. Podnikavý mravenec Ferda, který se dodnes těší velké popularitě, ve své první filmové roli přelstí za pomoci přátel zlého pavouka.

Kreslená groteska o skopičinách malého rozpustilého zajíčka při zdobení velikonočních vajíček. Snímek byl natočen na konci 2. světové války v pražském studiu Prag-Film, pod vedením berlínského karikaturisty Horsta von Möllendorffa, ale do kin byl uveden až po válce v československé distribuce. Hudbu složil Julius Kalaš a na jeho vzniku se významně podíleli někteří budoucí zaměstnanci studia kresleného filmu Bratři v triku (např. Eduard Hofman, Stanislav Látal, Břetislav Pojar, Bohuslav Šrámek).

Veselý kreslený příběh z podmořské říše o lásce dvou rybiček, jež ohrožuje zlá chobotnice. Snímek vznikal pod uměleckým vedením berlínského karikaturisty Horsta von Möllendorffa v době 2. světové války v Praze ve studiu Prag-Film. Významný podíl na úspěchu snímku měli tehdejší čeští zaměstnaci studia, pozdější osobnosti české animace: Eduard Hofman, Jiří Brdečka, Břetislav Pojar, Stanislav Látal, Bohuslav Šrámek ad. Dodnes obdivované efekty podvodní atmosféry vytvářel kameraman Vladimír Novotný.

Kreslená adaptace stejnojmenné lidové pohádky ze sbírky Karla Jaromíra Erbena o kouzelném hrnečku, který vařil kaši. Snímek natočil roku 1953 ve studiu kresleného filmu Bratři v triku režisér Václav Bedřich ve spolupráci s výtvarníkem a ilustrátorem Cyrilem Boudou a skladatelem Janem F. Fischerem. Na animaci se podíleli pozdější významné osobnosti českého kresleného filmu - např. Zdeněk Smetana, Josef Kábrt, Božena Možíšová, Ladislav Čapek, Jaroslav Doubrava.

Český loutkový film ilustruje drobnými příhodami panáčků a panenek nejznámější dětské národní písničky.

Temperamentní čertovská pohádka z Trnkova studia.

Loutkovou adaptaci klasické pohádky Karla Jaromíra Erbena o zlém králi, zlatovlasé princezně a kouzelné moci živé a mrtvé vody natočila Hermína Týrlová s režisérem a animátorem Janem Dudeškem v gottwaldovském studiu v roce 1955 podle divadelní hry Josefa Kainara. Pohádkovou atmosféru vytváří nejen výtvarné řešení loutek a dekorací Ludvíka Kadlečka, ale především verše Josefa Kainara v mistrovském přednesu Václava Vosky, které podbarvuje hudba Zdeňka Lišky.

Lovec samotář najde v lese divokého chlapce a vrátí ho zpět do civilizace. Chlapec se v novém, nezvyklém prostředí cítí jako nezvaný host a pokouší se přizpůsobit prostřednictvím strategií, které mu pomáhaly přežít v lese.

Uvnitř lidského světa existuje jiný svět, malý a skrytý. Je také utkaný z příběhů jako ten náš. Jejich vlákna proplétají bytosti s osmi nohama a čtyřma očima – pavouci. Pavoučí rodinka Websterových žije v nejvyšším poschodí v útulných kokonech zavěšených ve výtahové strojovně. Hlavní hrdinka – šestiletá pavoučice Lili – se toho musí mnoho naučit. Můžete být u toho, když utká své první vlákno nebo se poprvé vydá do školy. Její teenagerský brácha Hugo ji na výpravách do velkého světa provází, i když mu ségra někdy parádně leze na nervy. Máma Alma se stará o vybrané pavoučí pochoutky a táta Walter o rozhodná slova. Zapomnětlivá babička Matilda a vášnivý sběratel děda Rafael všechny obšťastňují svými překvapivými vynálezy. V příbězích objevíte nejen pevnost pavoučího vlákna, ale i skutečnou sílu rodiny, kterou spojuje.

Pohádka o bláhovém snu jednoho nespokojeného sněhuláka.

Kočky a myši jsou celoživotními nepřáteli a jejich vzájemná averze nabízí mnoho příležitostí pro natočení grotesky. V tomto případě jsou obě zvířata vymodelována z jílu na hrnčířském kole. Tento plastický materiál je pak efektivně využit při animaci speciálních efektů a gagů.

Výpravná loutková pohádka. Režie, animace Milan Šebesta.

Animovaná groteska o dvou rybářích nabízí morální poučení o tom, že slova mají svůj význam, a je s nimi proto třeba zacházet velmi citlivě.

Animovaný sci-fi film Bitva o planetu Terra vyšel celé dva roky před celosvětovým hitem Avatar, přitom mu může směle konkurovat i dnes! Originální příběh o planetě, kterou chce lidstvo kolonizovat, ale místní druh se tomu brání, je doplněný o hravou animaci plnou fantastických nápadů a navíc ho doprovází dokonalá hudba. Nenechte si ujít opavdovou událost ve světě sci-fi a nechte se okouzlit světem planety Terra!

Loutková pohádka o neposlušném vláčku, který nechtěl jen vozit uhlí a ujel, aby se po smutné zkušenosti rád vrátil ke své práci.

O muzikantu, Ivu a písničce. Prostřednictvím alegorických postav křehkého, bezbranného harlekýna a dravé šelmy je vyslovena úvaha o převaze umění nad hrubou silou.

Frajer Číč, nejznámější kocour široko daleko, se právě chystá s tlupou kočičích zlodějů rychle vydělat velkou kupu peněz. Jenže v patách je jim strážník Dibble, který se už dlouho snaží legendární gang dopadnout. Číč je ale vychytralý a není snadné ho jen tak přelstít. Když se strážníkovi konečně podaří Číče dopadnout a zatknout, bude muset s banditou spojit síly proti společnému nepříteli. Nový policejní šéf Strictland totiž zavedl ve městě teror a stal se neomezeným vládcem. Má v úmyslu všechno a všechny ovládat. Teď je ten pravý čas na Číčův návrat z vězení. Kocouři, do akce!

Věčná touha zrodu, přibližování a sblížení se nevyhýbá ani bytostem z kamene.